Pokud dětem škola nejde, mohou je poslat zpátky do školky. Vláda chce vrátit kontroverzní pravidlo

Tento odklad však často býval zbytečný. Mnohdy za tím nestál zdravotní nebo duševní stav dítěte, ale jednoduše jen přání rodičů. V minulém volebním období proto novela školského zákona zavedla změnu, která zavedla přísnější pravidla a zároveň od září 2025 zrušila kontroverzní dodatečné odklady. Současná vláda by je ale chtěla vrátit. 

Vrátit prvňáčka zpátky do školky bylo v Česku dlouho možné

Takzvané dodatečné odklady fungovaly v České republice několik desetiletí. V podstatě díky nim bylo možné, aby se některé děti z první třídy vrátily zpátky do mateřské školy. Týkalo se to těch, u nichž se v prvním pololetí prvního ročníku ukázalo, že na základní školu nestačí. Stačilo, aby s tímto krokem souhlasili rodiče a ředitel dané školy.

Tato praxe však v září loňského roku definitivně skončila, což mnoho odborníků vítalo s otevřenou náručí. Mnozí experti se totiž shodují v tom, že toto opatření mělo na děti negativní vliv. 

Předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová pro Novinky.cz vysvětlila: „Pro dítě je to obrovský pocit selhání. Po nástupu do školy si vytváří celoživotní vztah ke vzdělávání, a když už v prvním ročníku selže, tak negativní zážitek zůstává. Přitom další přibližně půlrok ve školce, kde se dítě opět musí přizpůsobovat, už obvykle tolik nepomůže.“

TIP: Přečtěte si také o tom, proč se některé děti do první třídy netěší tolik jako dřív. 

Premiér Andrej Babiš by tuto praxi chtěl zavést zpátky

Ačkoliv celé hnutí ANO v minulém volebním období jednomyslně odhlasovalo změny v odkladech včetně zrušení dodatečných odkladů, v současné době už plánuje změny. Premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil, že ministr školství Robert Plaga (za ANO) dostal za úkol připravit návrh na dodatečný odklad. 

Tehdejší autor návrhu, bývalý poslanec TOP 09 Pavel Klíma zmiňoval, že právě případné znovuzavedení dodatečných odkladů by narušilo princip celé novely.

Podle odborníků znamená pro dítě návrat do školky obrovské selhání , ...

Pro odklad je nyní potřeba lékařsky podložený důvod

Dříve bylo možné k odkladu žáka přistoupit mnohem jednodušeji. V současné době ale platí, že je pro odklad nutný výhradně lékařsky podložený důvod. Pokud by znovu začaly platit dodatečné odklady, znamenalo by to poměrně zásadní nabourání praxe. Na jedné straně by byly až na výjimky zakázány běžné odklady, na druhé straně by ale byl umožněn dodatečný odklad pro děti, které již fakticky nastoupily do školy. 

Ministerstvo školství v souvislosti s odklady už dříve představilo, že by nakonec nemuselo dojít ke zrušení přípravných tříd. To už podle mnohých odborníků smysl dává. Přípravné třídy totiž fungují jako přechodový stupeň mezi mateřskou a základní školou, a to především pro děti s odkladem školní docházky. 

Podle ministra školství Roberta Plagy přípravné třídy ve školství mají své místo. Zmínil, že díky nim mohou děti lépe zvládnout nástup do první třídy a mohou vyrovnávat rozdíly ve vzdělávání. Zároveň děti získávají lepší start do školní docházky. Proto je jeho cílem připravit změnu zákona, díky níž budou moci tyto třídy fungovat i po roce 2029. 

Jaké jsou zkušenosti maminek s vrácením dítěte zpátky do školky?

Tímto tématem se zabývají mnohé internetové diskuze. Když ještě tato praxe fungovala, pro mnoho rodičů to znamenalo starosti navíc. Například na portálu Modrý koník jedna z uživatelek napsala: „Dcera chodí do 1. třídy a učitelka ji chce vrátit zpět do MŠ. Dcera je podle učitelky hodně dětská. Nedává moc pozor, hraje si, nesoustředí se. Učivo ve škole prý moc nezvládá. Nevím, co je na tom pravdy, protože doma je to jiné. Pěkně se učí a zvládne vše. Prý na to nemá a nezvládne to prostě.“

Ostatní maminky na to reagovaly: „Určitě bych počkala, co na to odborník – jestli je problém v dceři nebo v učitelce. A pokud by to potvrdil, tak bych se spíš sháněla po přípravné třídě.“

Další uživatelka zmínila: „Mně je někdy těch dětí líto, dcera taky nastoupila v 6, víc jak půlka děti odkladových, to znamená některé i víc jak o rok starší než ona a v té první, druhé, třetí třídě je to strašně znát. Dcera hravější, nesoustředěná, radši se soustředila na to, co dělají ostatní. Učitelka s tím měla neustále problém.“