Učitelka popsala, co všechno rodiče podcení při nástupu dětí do 1. třídy. Plno z nich nemá ani základní dovednosti

Už od prvního kontaktu s dětmi si učitelky a učitelé často dělají o žácích určitý obrázek. Ani ne tak kvůli intelektu, jako spíše kvůli základním dovednostem, které by noví prvňáci měli mít, ale často dnes nemají. Někteří nosí boty na suchý zip, protože si neumí zavázat tkaničky, jiní nevydrží chvíli sedět rovně a existují i děti, které v jídelně vezmou do ruky příbor a nevědí, co s ním mají dělat. Že je to přehnané tvrzení? Rozhodně ne – nedostatečných schopností si u prvňáků všímají už i odborníci. 

Co konkrétně dnešní děti nezvládají?

Během několika posledních let si odborníci u dětí nastupujících do školy všímají poklesu samostatnosti, sebejistoty i komunikačních dovedností, což se odráží téměř ve všech aspektech pobytu ve škole. „Jsou děti, které neumějí při jídle sedět u stolu nebo držet příbor," zmínil předseda Asociace školních jídelen Karel Jahoda. V praxi to znamená, že kuchařky nezřídka suplují úlohu rodičů a učí školáky základními slušnému vychování.

„U některých prvňáčků vidíme, že jim chybějí úplně základní návyky. Neumějí se sami převléknout, mají problém s příborem nebo čekají, že jim dospělý pomůže i s věcmi, které by už měli zvládat samostatně,“ říká učitelka prvního stupně v Praze.

Trend potvrzuje také Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která dodává, že čas, který rodiny věnují pouze jídlu, se za posledního půl století velmi snížil a naopak roste třeba čas věnovaný sledování televize. „U dětí to může mít za následek, že se tolik neučí dovednostem, které si osvojujeme, když jídlu věnujeme plnou pozornost," říká. 

Nejde ale ani zdaleka jen o jídlo. Děti by při nástupu do první třídy měly být schopny se obléknout, zavázat si tkaničky nebo poznat pravou a levou botu. Měly by samy dojít na toaletu a umýt si ruce, znát alespoň základní barvy a správně držet tužku. Co se týká emočního nastavení, měly by zvládat krátké odloučení od rodičů, umět se vyrovnat s neúspěchem a fungovat v kolektivu dalších dětí. 

Až 20 % dětí nastupuje do školy nezralých

Provedené výzkumy jasně potvrzují, že se nejedná jen o dojmy učitelů a kuchařek. Například studie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ukázala, že až 20 procent dětí v první třídě má obtíže, které souvisejí spíše s nedostatečnou zralostí než s intelektovými schopnostmi. 

„Zralost není jen součtem vývojových dovedností. Je to schopnost dítěte zvládat nové požadavky v prostředí, které je strukturované, náročné a na rozdíl od mateřské školy méně individualizo­vané," říká k problému PhDr. Hana Žáčková, která se školní zralosti dlouhodobě věnuje. Zatímco v mateřské škole se učitelky alespoň zčásti zvládají věnovat každému dítěti individuálně, ve škole připadá na jednoho pedagoga často více dětí, a tím pádem se nemůže soustředit na každého žáka zvlášť. Když pak děti nedokáží reagovat na obecné instrukce, rychle se dostávají do stresu.

Situace je jiná napříč generacemi

Před třiceti lety byl výčet věcí, které děti neumí, podstatně kratší. Potvrzují to ostatně i samotní prarodiče dnešních prvňáků. Jenže proč to tak je? Podle některých odborníků může hrát významnou roli také přístup rodičů. Mnoho rodičů nemá čas se dětem věnovat, a děti tak například tráví nadměrné množství času u telefonu. V důsledku toho mohou mít hůře rozvinuté komunikační dovednosti a méně praktických zkušeností.

„V současné hektické a přetechnizované době se často setkávám s tím, že předškoláci nejsou na školní docházku dostatečně připraveni. Rodiče nemají čas se jim věnovat, děti tráví spoustu času před obrazovkami, chybí jim potřebná stimulace, zážitky, zkušenosti," říká pro web KidTown psycholožka Eva Stupková. 

Problém může být také v nadměrné pomoci rodičů. Než aby dítě nechali zkoušet nové věci, raději mu tkaničky zaváží sami, protože to přece bude rychlejší. Zároveň klesá množství společných rodinných aktivit, takže děti zkrátka a dobře spoustu věcí ani nevidí u svých rodičů. Není proto divu, že se je před nástupem do školy nezvládly naučit.

Trpělivé trénování samostatnosti a předškolní příprava doma dítěti výrazně usnadní první týdny ve škole. , ...

Poslední rok ve školce: Co udělat jako rodič?

Dobrou zprávou zůstává, že většina dovedností se dá naučit v posledních měsících před nástupem do školy. Asi nejčastěji skloňovaná rada odborníků říká, že je dobré dítě nechat dělat věci samotné, i když to trvá déle. Ráno raději vstávejte o 10 minut dřív, aby se dítě zvládlo samo obléknout. I když na začátku to může být lehce frustrující, za měsíc se to zlepší a za dva to bude zvládat bez problémů. 

Stejně tak s ním trénujte i další věci, o kterých víte, že je aktuálně nezvládá – zavazování tkaniček, jídlo u stolu a bez koukání do telefonu, deskové hry procvičující trpělivost i dodržování pravidel. A pokud si nejste jisti, můžete využít bezplatné konzultace v některé z pedagogicko-psychologických poraden, kde vám odborníci během jedné návštěvy vysvětlí, na co se u vašeho dítěte zaměřit. Je však třeba počítat s tím, že objednací lhůty mohou být v řádech měsíců, a proto je třeba řešit případnou schůzku zavčas.