„Za hotové kafe a jeho podání dýško dávat nebudu.“ Češi se hádají, kdy má obsluha skutečně nárok na spropitné

Někteří lidé berou spropitné jako danost, tedy jako svoji povinnost a pro personál součást mzdy. Jenže existuje i druhý pohled, totiž že obsluha nárok na peníze navíc nemá, protože je za svou práci jako ostatní placena. Třetí skupina je někde uprostřed. Podle ní je dýško zásluhovou odměnou, jejíž výše se odvíjí od kvality odvedené práce. Záleží ovšem i na tom, kde a za jakou práci si podle zákazníků obsluha spropitné zaslouží. Mnozí Češi nechtějí dávat peníze navíc pouze za hotové kafe a jeho podání.

Jak vysoké dýško dávají Češi nejčastěji

Nový průzkum platformy Rondo.cz a společnosti Nomce, jehož se zúčastnilo 3 000 respondentů, ukazuje, že Češi dávají nejčastěji spropitné mezi 6 až 10 procenty. 14 procent dotazovaných ovšem dává vyšší dýško, zatímco necelá pětina nedává personálu restaurací peníze navíc vůbec. Většina Čechů ovšem považuje takovou odměnu za normální. Co ale řadě lidí vadí, jsou nové platební terminály, které při placení automaticky nabídnou několik variant spropitného.

„Největší skupině, 31 procentům respondentů, samotná nabídka na terminálu nevadí, výši spropitného si však chtějí určit sami. Dalších 24,8 procenta systém přednastavených možností vítá a některou z nabízených částek či procent obvykle zvolí,“ vysvětlila v tiskové zprávě Silvie Mitvalská z Rondo.cz. 17 procentům Čechů je ovšem takový způsob placení nepříjemný, 16 procentům dokonce vadí a 11 procent dotazovaných se s ním doposud nesetkalo.

Ve kterých krajích Česka se dává nejvyšší spropitné? Tuhle statistiku zveřejnil v roce 2023 web Denik.cz podle dat společnosti Qerko. Z dostupných statistik vyplynulo, že největší dýško nechávali lidé v Plzeňském, Středočeském a Pardubickém kraji. Právě v těchto regionech zároveň patřily útraty v kavárnách, hospodách, barech a restauracích k nejvyšším. Naopak v Olomouckém kraji lidé utráceli nejméně a současně zde nechávali i nejnižší spropitné.

O spropitném rozhoduje mnoho faktorů , ...

Kdy Češi spropitné nejčastěji (ne)dávají?

Češi jsou obecně ochotni připlatit, jsou-li s obsluhou spokojeni. Roli tedy hraje, zda je obsluha příjemná, rychlá a vstřícná. Hosté si ale samozřejmě musí také pochutnat na objednaných jídlech či nápojích. Kdy Češi dýško naopak odmítají? Podle výzkumu Rondo.cz a Nomce jim nejvíce vadí nepříjemné a neochotné chování. To uvedla více než třetina respondentů. Překážkou ale bývá i dlouhé čekání, chuť jídla nebo chyby personálu. Zajímavé je, že 11 procent dotazovaných dává dýško vždy bez ohledu na kvalitu obsluhy.

Kde a za co má obsluha spropitné dostat?

Mnozí Češi považují dýško za normální a nechávají ho pravidelně. Další jsou ovšem ze zásady proti. „Spropitné je absurdita, každý je snad za svou práci placen! Pilotovi nebo strojvedoucímu mám také oknem něco podat?!,“ ptá se jeden z diskutujících na iDnes. Obvykle ale záleží i na tom, kde dýško nechat, protože někde Češi peníze navíc prostě nedávají. Platí to například u objednávek u pultu, samoobsluh, kávy s sebou nebo obecně při krátkém kontaktu s obsluhou.

„Tak hlavně mě to irituje u fastfoodů. Tam spropitné nedávám a dávat nebudu. Já považuju spropitné jako odměnu pro obsluhu. Týpek nebo slečna u fastfoodu není obsluha. Je to prodavač,“ míní jiná diskutující na iDnes. Co říká na výši dýška samotná obsluha? Existují případy, kdy považuje spropitné pod 5 procent za výsměch. Češi každopádně dávají dýško i jinde. Třeba kurýrům rozvážkových služeb. Peníze navíc dostávají ale třeba také kadeřníci, a to především od žen.