Servírka popsala, kolik jí Češi nechávají na dýškách. Částku pod určitou hranicí bere jako výsměch své práci

Průměrné české dýško se podle průzkumu agentury STEM/MARK pro aplikaci Storyous pohybuje mezi 20 a 40 Kč a 90 % lidí ho chápe jako projev spokojenosti s restaurací i obsluhou. Zatímco v Česku jde tedy o pevnou částku podle spokojenosti, v USA se běžně počítá s 15 až 20 % z útraty. Jak často Češi dýško skutečně dávají, ukazuje průzkum pro Lidové noviny: 76 % hostů ho dá, z toho 58 % zaokrouhlí v jednotkách korun a 15 % v desetikorunách.

Dýška se v Česku obvykle nepočítají podle procent jako jinde, ale zaokrouhlují se nahoru. U rozvozových objednávek to podle dat společnosti Objednáme vychází na zhruba 5 % z hodnoty objednávky, například při útratě 950 Kč zákazník zaplatí 1 000 Kč. Stejná logika se projevuje i na menší útratě: 490 Kč se zaokrouhlí na 500 Kč.

Také v donáškových službách v Česku, jako jsou Foodora nebo Rohlík, najdete v apli­kacích možnost volby dýška; obvykle jde o 10 Kč, 25 Kč a 40 Kč. Nemají-li rozvozové služby tuto možnost, je u rozvozu nejběžnější spropitné ve výši 20 Kč.

Spropitné v Česku zůstává dobrovolné , ...

Dýško v Česku není povinnost

Spropitné v Česku dosud neupravuje žádný samostatný zákon, host nemá povinnost ho dát a restaurace nemá povinnost ho rozdělovat mezi personál. Nikoho do spropitného nelze nutit, ve společnosti se s ním ale už počítá. Ne všude to řeší stejně, v Argentině je spropitné ze zákona zakázané, i když ho hosté tiše dávají dál, a ve Švýcarsku je naopak servisní poplatek už ze zákona součástí ceny jídla, takže se dýško navíc neočekává.

Spropitné se někdy zaměňuje s couvertem a lidé si mohou myslet, že když má restaurace zavedený couvert, dýško už dávat nemusejí. Couvert je přitom poplatek za pečivo nebo dochucovadla na stole, podle zkušeností hostů z diskuzí bývá obvykle kolem 15 až 20 Kč na osobu.

Hosté se dělí na dva tábory

V diskuzích o spropitném vidí jedna strana dýško jako dobrovolné poděkování za nadstandard a odvolává se na to, že jiné profese, jako třeba instalatér, zdravotní sestra nebo prodavačka, dýško nedostávají.

V Česku se spropitné zaokrouhluje nahoru , ...

Druhá strana ho považuje za spravedlivé dorovnání nízké mzdy, kterou nastavuje majitel s tím, že v lepších restauracích se dýško dělí mezi celý personál včetně kuchařů. V diskuzích byla popsána i pozice hosta, který raději odmění přímo kuchaře, pokud byla obsluha nepříjemná.

Nízké dýško bere obsluha jako urážku

Ve třech nezávislých historkách z Česka se obsluha urazila, když dýško kleslo pod běžných 5 až 10 % útraty a působila jen jako zaokrouhlení. Přesně to popisuje i úvodní příhoda z Médium.cz: 80 Kč z účtu za necelé 2 000 Kč dělá jen čtyři procenta, a podle vyprávění autorky servírka hostu odpověděla, že je to výsměch.

Podobné případy se objevují i v diskuzích na Redditu. Jeden uživatel popisuje, jak zaslechl servírku stěžovat si na 200 Kč u účtu za 3 000 Kč (necelých 7 %), další zase viděl servírku protočit oči, když dostala něco přes 5 % u účtu za 5 500 Kč.

Jak velkou část výdělku dýško tvoří

V diskuzích, kde si mezi sebou servírky porovnávají výdělky, líčí podobnou zkušenost: Na smlouvě mají nízkou mzdu a ve skutečnosti vydělají 2× až 3× tolik.

Servírka na malém městě si na dýškách měsíčně vydělá to, co pražská servírka za týden , ...

Servírky popisují, že v menších městech se běžně dostanou na 3 000 – 5 000 Kč v dýškách měsíčně, zatímco v Praze se podobná částka vybere klidně za týden. Podle jedné z popisovaných zkušeností má servírka v pražské sezoně na smlouvě přiznaných jen kolem 15 000 Kč, ale s dýškem a neoficiálním přídavkem od majitele se její skutečný měsíční výdělek dostane na 30 000 až 40 000 Kč.

Ekonom Lukáš Kovanda tvrdí, že u některých pracovníků v gastronomii tvoří dýška až polovinu příjmu. I proto dokážou i zdánlivě malé částky, jako bylo zmiňovaných 80 Kč, výplatu výrazně ovlivnit.