Kolik peněz ročně ušetří průměrná rodina? Odborníci spočítali, jakou částku měsíčně odkládat, abyste toho dosáhli taky

Bankovní statistiky tvrdí, že průměrná česká domácnost má naspořeno zhruba 900 tisíc korun.

Než spadnete ze židle a vložíte rozhořčený komentář, kde že jsme to číslo vzali, rychle vám to vysvětlíme. Formulace je, přiznáváme, trochu nešťastná. Statistici měli raději uvést, že těmito penězi disponují české domácnosti „v průměru“. To už zní jinak. 

Není to totiž tak, že by většina českých rodin měla v bance uložen necelý milion. Průměr vytahují nahoru bohatší a vzdělanější lidé, kteří investují do podílových fondů, zatímco 64 % Čechů má naspořeno méně než 300 tisíc korun a 17 % nemá rezervy vůbec. 

Pravidlo 50–30–20 

Rodinné výdaje i možnosti spoření jsou přirozeně velmi individuální. Kdo bydlí ve vlastním domě nebo bytě, teoreticky může ušetřit mnohem víc než člověk zatížený nájmem nebo hypotékou. Záleží ale také na tom, jaké máte koníčky, jak jste zvyklí utrácet a zda máte děti. Odborníci nicméně našli formulku, která se dá aplikovat na všechny domácnosti bez ohledu na výši příjmů a situaci. 

Místo aby radili konkrétní částku, kterou je třeba každý měsíc uspořit, doporučují rozdělit měsíční rozpočet na tři díly v poměru 50:30:20.

• 50 % příjmů by mělo pokrýt nezbytné životní náklady, tedy bydlení a stravu
• 30 % příjmů lze utratit za volnočasové aktivity, oblečení a zábavu
• 20 % se odloží stranou na spoření jako rezerva

Na jídlo a bydlení by měla jít polovina příjmů. , ...

Kolik naspoříte v praxi 

Uveďme si praktický příklad. Manželé Novákovi jsou oba zaměstnaní a pobírají průměrnou mzdu 45 tisíc hrubého, tedy asi 35 600 Kč čistého. Jejich společný měsíční příjem je tedy okolo 71 tisíc Kč. Po zaplacení hypoteční splátky ve výši 20 tisíc Kč jim zbude 15 500 tisíc Kč na jídlo, toaletní potřeby, čisticí prostředky, ale také další nezbytnosti, jako je pojištění, doprava a účet za energie‪.

Druhou polovinu příjmů rozdělí v poměru 3:2. Větší podíl, tedy 21 300 tisíc Kč, mohou využít pro životní radosti a koníčky. Zajdou si do divadla nebo do restaurace, koupí si něco nového na sebe nebo si objednají projížďku parníkem. Zbytek příjmů, tedy 14 200 Kč, odloží na spořicí účet. Za rok naspoří příjemnou částku 170 400 korun. 

Češi se bojí investovat

Teď je ale otázka, co s naspořenými penězi Novákovi udělají. Pokud je nechají na spořicím účtu, částka se zúročí zhruba třemi procenty, což odpovídá ročnímu výnosu 5 112 korun. Pokud by je investovali do podílových fondů, výnos by mohl být dvojnásobný – při šestiprocentním zhodnocení by šlo o částku 10 224 Kč. 

Podle dat České národní banky jsou Češi v investicích stále velmi konzervativní; ještě před několika lety mělo 60 % lidí peníze uložené na běžných spořicích účtech. Teprve poslední dobou roste zájem termínované vklady, které nabízejí o něco lepší zúročení, nicméně do podílových fondů investuje pouhých 23 % Čechů. 

Ušetřené peníze je třeba rozumně zhodnotit. , ...

Není fond jako fond

Asi hlavním českým problémem je obava, že o své peníze přijdu. Při investování do podílových fondů vám bohužel nikdo nezaručí, jakým procentem budou vaše úspory zhodnoceny. A pokud peníze vložíte do rizikových akcií, můžete o ně nakonec i přijít. Fondů přitom existuje více druhů. Například dluhopisové, nemovitostní a peněžní fondy mají tradičně nízkou míru rizika. Je to sice kompenzováno nižšími výnosy, ale investice to bývá bezpečná. Zato fondy akciové už trochu připomínají hazardní hru a musíte mít na ně adrenalin. 

V první řadě je tedy nutné se rozhodnout, jakou míru rizika sneseme. Obecně ale investice do fondů bývají o poznání výhodnější než spořicí účty.

Upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a nepředstavuje finanční ani investiční poradenství.