Kutil se rozhodl, že bude spoléhat jen na elektřinu, kterou si sám vyrobí. Jeho dům je dnes zcela soběstačný

V některých státech dokonce začínají vznikat domy, které dokážou vyrobit větší množství energie, než spotřebují. Jestliže máte v plánu energetické soběstačnosti dosáhnout nebo se jí alespoň přiblížit, je třeba se zaměřit nejen na obnovitelné zdroje, ale i na některé další faktory. 

Jak dosáhnout kompletní energetické soběstačnosti?

„O obnovitelné zdroje jsem se začal zajímat ještě předtím, než se dostaly do povědomí široké veřejnosti. Jakmile stát spustil dotační programy, pořídil jsem si na svůj rodinný dům fotovoltaickou elektrárnu a provedl jeho zateplení. Následně jsem si přečetl zahraniční článek o rodinném domě, který je kompletně energeticky soběstačný, a rozhodl jsem se, že bych chtěl vybudovat něco podobného. Rozhodl jsem se tedy celý systém zefektivnit pořízením trojitých oken, dalších solárních panelů, tepelného čerpadla, baterií a několika inteligentních prvků, které dokážou monitorovat a optimalizovat využití elektrické energie. Nyní po většinu roku spotřebuji menší množství energie, než systém vyrobí, případně využívám energii, která je naakumulována v bateriích,“ podělil se na sociálních sítích o svou zkušenost jeden z kutilů. Právě kombinace zmíněných faktorů je klíčem k dosažení energetické soběstačnosti. 

Fotovoltaická elektrárna: Základní stavební kámen systému 

Jestliže chcete dosáhnout energetické soběstačnosti, s nejvyšší pravděpodobností se neobejdete bez fotovoltaické elektrárny. Solární panely jsou v dnešní době velmi efektivní a v optimálních podmínkách dokážou vyrobit mimořádné množství energie. 

Aby se ovšem jejich pořízení vyplatilo, je třeba se přesvědčit o tom, že tyto podmínky máte, nebo je dokážete zajistit. Klíčový je sklon střechy, který by měl v českých podmínkách v ideálním případě činit 30 až 45 stupňů. Zásadní je samozřejmě rovněž orientace. Optimální bývá jižní, nicméně stále častěji se dnes začíná využívat i západní či východní. Severní bývá nejméně efektivní. 

Co se týče výkonu a produkce, obecně platí následující pravidlo: 1 kWp fotovoltaiky zvládne vyrobit přibližně 1 000 kWh za rok. Průměrná spotřeba elektřiny v českých domácnostech o 1–2 členech zpravidla vychází na 1 200 až 2 200 až kWh za rok. U rodin o 3 až 4 členech jde většinou o 2 500 až 3 500 kWh během téhož období. 

Většina moderních solárních panelů má instalovaný výkon okolo 400 až 500 Wp, z čehož vyplývá, že orientačne vyrobí 400 až 500 Wp elektřiny během jednoho roku. Pro pokrytí spotřeby menší domácnosti o třech členech by tedy bylo nutné nainstalovat zhruba pět až šest panelů. 

Sklon střechy výrazně ovlivňuje výkon fotovoltaiky. , ...

Baterie: Komponent, bez kterého se neobejdete

Důležitou součástí systému je bezesporu baterie.

Bez ní byste se v létě nejspíše potýkali s nadbytečnou produkcí, zatímco v zimě by panely ani zdaleka nedokázaly vyrobit tolik energie, kolik spotřebujete. Pokročilé baterie umožňují dlouhodobé ukládání energie, což tento problém řeší. 

Izolace: Tepelné ztráty mohou být problém 

Zdaleka ne každý rodinný dům nabízí dostatečný prostor pro instalaci vysokého počtu rozměrných solárních panelů.

Právě proto je nezbytné zajistit maximální tepelnou izolaci, díky čemuž dochází ke snížení celkové spotřeby. Na její pokrytí pak bohatě vystačí i nižší počet panelů, které se na střechu bez problému vejdou. 

V neposlední řadě může výrazně pomoci instalace tepelného čerpadla. Toto zařízení totiž dokáže z 1 kW elektřiny vyprodukovat 3 až 5 kW tepla. 

Pomoci mohou tepelná čerpadla. , ...

Mezi další vychytávky, které je možné využít, se řadí například programovatelné termostaty nebo prvky chytré domácnosti. Ty využívají i výrobci energeticky soběstačných budov. Například společnost Vivint ve spolupráci s firmou Garbett Homes vyrobila již v roce 2013 v Utahu dům, který využívá právě programovatelných termostatů. Zároveň se spoléhá na LED osvětlení, které může v tomto směru rovněž pomoci.