V Rakousku varují před novým způsobem krádeže peněz z platební karty. Odkazují na Česko, kde se už několik lidí nachytalo

Erste Bank a Sparkassen varovaly před aktuálně stále rozšířenějším podvodem, při kterém se pachatelé vydávají za pracovníky banky. Tvrdí, že na účtu zaznamenali určitou podezřelou transakci nebo bezpečnostní problém a oběť vyzvou k instalaci údajné bezpečnostní aplikace. Tím však celý podvod začíná.

Jaký konkrétní postup podvodníci využívají

Podle varování bank celý proces probíhá následovně. Oběti nejprve zavolá pachatel, který se však představí jako pracovník banky. Svou oběť varuje před podezřelou transakcí nebo napadeným účtem a přes WhatsApp jí pošle odkaz na údajnou bezpečnostní aplikaci. 

Oběť si tuto aplikaci nainstaluje v domnění, že se tím celý problém vyřeší. Podvodník ji však následně vyzve, aby v telefonu zapnula NFC a přiložila svou platební kartu k telefonu. V některých případech ji může požádat také o zadání PINu. 

Ve skutečnosti však k žádné ochraně účtu nedochází, právě naopak. Aplikace totiž může umožnit přenos komunikace mezi skutečnou kartou a zařízením útočníka.

Prostřednictvím aplikace se útočník dostane k citlivým údajům

Na tento typ podvodu upozornila také Komerční banka: „Útočník získá přístup k vaší platební kartě a může provádět neoprávněné výběry z bankomatu nebo platby kartou. Vy tak přijdete o peníze,“ vysvětluje, v čem spočívá problém. 

Mobilní telefon oběti v tomto případě začne fungovat jako falešná bezkontaktní čtečka. Jakmile oběť přiloží svou platební kartu k telefonu, aplikace zachytí probíhající komunikaci přes NFC a v reálném čase ji přes internet předá. 

Škodlivá aplikace v tomto případě v podstatě funguje jako dlouhý neviditelný kabel. V reálném čase přenáší komunikaci ze skutečné karty do vzdáleného platebního terminálu nebo bezkontaktního bankomatu a pachatel se tak jednoduše dostává k vašim penězům. 

Nikdy neinstalujte aplikace na základě výzvy z telefonátu , ...

Podobný podvod se již objevil v Česku

Group-IB popsala novější malware WindRelay, přičemž analytici spojili jeho vzorky s kampaněmi zaměřenými na uživatele v Česku, na Slovensku a ve Slovinsku. Zatím nebylo potvrzeno, zda za telefonáty v Rakousku stojí stejný malware, ani jaké konkrétní názvy aplikací jsou při tom využívány. Právě na podobný případ v Česku zde však upozorňují.

Navíc se nejedná o úplnou novinku. Již v roce 2024 totiž ESET popsal škodlivý malware NGate, který cílil na klienty tří českých bank. Útočníci tehdy prostřednictvím škodlivé aplikace a NFC přenášeli údaje z fyzických platebních karet na vlastní zařízení a následně vybírali peníze z bankomatů. Podle ESETu šlo tehdy o první zaznamenané reálné použití Android malwaru s touto schopností. 

Na základě aktuálních dat přitom od října loňského roku aktivita útočníků výrazně vzrostla a tyto škodlivé kampaně pokračují i v letošním roce. Lukáš Štefanko, bezpečnostní expert společnosti ESET, který škodlivý kód analyzoval, upozornil: „NGate je příkladem hrozby, při které útočníci kombinují sociální inženýrství, škodlivý kód a zneužití důvěry uživatelů. Bez aktivní spolupráce oběti se NGate do zařízení nedostane. Přestože jsme na tuto hrozbu upozornili už v létě 2024, naše data ukazují, že útočníci v regionu Slovenska a Česka zůstávají aktivní a od října 2025 dokonce sledujeme výrazné zvýšení jejich aktivity.“

Jak se bránit

V prvé řadě nikdy neinstalujte aplikace na základě telefonátu. Banka po vás nikdy nebude chtít instalaci aplikace, stejně tak nebude vyžadovat ani manipulaci s vaší platební kartou. Při telefonátech, které vytvářejí tlak a objevují se v nich známky manipulace, buďte obezřetní. Funkci NFC mějte v telefonu zapnutou pouze v případě, že ji opravdu používáte. Nikdy k telefonu nepřikládejte svou kartu ani nevkládejte PIN do mobilní aplikace. 

Dejte si pozor i na další typy podvodů. Některé z nich cílí na lidi nakupující na internetu nebo třeba uživatele Instagramu.