Řadě důchodců se může vyplatit důchod o rok odložit. Každý měsíc pak mohou dostávat o tisíce korun více

Za každých celých 90 dní výdělečné činnosti bez pobírání starobního důchodu se totiž procentní výměra penze zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu. Zejména lidé s vyšším výpočtovým základem se po delší době mohou dočkat stovek až tisíců korun navíc. Česká správa sociálního zabezpečení tento postup označuje jako přesluhování. 

Činnost musí zakládat účast na důchodovém pojištění

Jako přesluhování se označuje situace, kdy pojištěnec dosáhl důchodového věku, ale o výplatu starobního důchodu zatím nepožádal a dál pracuje. Bonus se však započítává pouze za výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Typicky tuto podmínku splňuje zaměstnání na běžnou smlouvu, na druhou stranu drobná brigáda za pár tisíc měsíčně stačit nemusí. 

Jaký rozdíl přesluhování skutečně udělá

Procentní výměra se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů, kdy vykonáváte výdělečnou činnost bez pobírání důchodu. Rok práce navíc zpravidla znamená, že splníte čtyři takové úseky a procentní výměra se zvýší o 6 %. 

Pro představu lze zmínit tyto modelové situace:

Pro pořádek je ale třeba říci, že se výpočtový základ nerovná poslední výplatě. Pokud vaše výplata činila 40 000 Kč, neznamená to, že máte i totožný výpočtový základ. 

Ten se odvozuje z dlouhodobých příjmů dosažených během rozhodného období a následně se upravuje pomocí zákonných redukčních hranic. Výsledná částka proto může být výrazně nižší než poslední mzda nebo aktuální měsíční příjem.

Při výpočtu je třeba zohlednit několik faktorů , ...

Vyplatí se skutečně důchod na celý rok nepobírat?

Vyšší důchod není zadarmo. Aby člověk na budoucí zvýšení dosáhl, musí se vzdát penze, kterou mohl během daného období pobírat. Představme si modelový příklad. 

Člověk by měl nárok na důchod 22 000 Kč měsíčně a jeho výpočtový základ činí 30 000 Kč. Za těchto 12 měsíců by tedy neobdržel důchod v celkové výši 264 000 Kč. Po 360 započitatelných dnech by se jeho důchod zvýšil o 1 800 Kč měsíčně. Jen na nahrazení nevyplacených 264 000 Kč by tak při nezměněných podmínkách potřeboval přibližně 147 měsíců (tedy přes 12 let) pobírání vyššího důchodu. Teprve poté by čistě matematicky překonal částku, kterou během přesluhování nedostal. 

Tento výpočet nezohledňuje mzdu, kterou člověk během přesluhování pobírá, jelikož sama o sobě není argumentem pro přesluhování. Pracovat a zároveň pobírat důchod totiž jde i bez odkladu, pouze přijdete o zmíněné navýšení. Od roku 2025 navíc může pracující důchodce při splnění podmínek využít slevu na sociálním pojistném ve výši 6,5 % svého vyměřovacího základu.

Pokud by si tedy senior z našeho modelového příkladu nechal důchod vyplácet a nadále pracoval za stejnou mzdu, kromě výdělku by za rok obdržel přibližně 264 000 Kč. Při hrubé mzdě 40 000 Kč by navíc mohl dosáhnout na slevu na pojistném ve výši 6,5 %, která by odpovídala 2 600 Kč měsíčně navíc.