Kdy jídlo po datu na obalu okamžitě vyhodit a kdy ho klidně sníst? Češi to stále pletou
V obchodech často hledíme na cenu. Rádi přitom nakupujeme v akci. Ve slevě se mohou prodávat například potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti. Mnoho lidí je ovšem nekupuje kvůli (ne)bezpečnosti. Jenže o poživatelnosti zlevněných potravin rozhoduje úplně jiný faktor.
Podle statistik přišlo na Zemi v roce 2022 vniveč 1,05 miliardy tun potravin. To je ohromující číslo. Zvlášť ve světě, kde stále přes tři čtvrtě miliardy lidí hladoví. Plýtvání jídlem navíc představuje 8 až 10 % emisí skleníkových plynů ročně. Někdy prostě potraviny vyhodit musíme, jenže na skládku často putují i poživatiny, které by šlo klidně ještě zkonzumovat. Do koše je mnohdy vyhazujeme jen kvůli datu na obalu. Jenže mnohé potraviny s prošlým datem mohou být stále zcela bezpečné.
Tohle ještě můžete klidně sníst
Na potravinách často nacházíme nápis „Minimální trvanlivost do“. Jedná se o datum, do kterého si potravina zachovává kvalitu. To ovšem neznamená, že po tomto datu musí být nevhodná ke konzumaci, jsou-li respektovány pokyny pro skladování a není-li poškozen obal jako u promáčklé konzervy. Takové potraviny sice mohou ztratit chuť, barvu nebo strukturu, ale jinak bývají zdravotně nezávadné. Po uvedeném datu tedy tyhle potraviny není třeba automaticky vyhazovat.
Tenhle údaj se nachází především na sušších výrobcích či obecně na potravinách, jež se rychle nekazí. Typicky se může jednat o těstoviny, rýži, sušenky nebo čokoládu, ale také o produkty chlazené, mražené, konzervované či jiné (třeba rostlinné oleje nebo nápoje). Datum minimální trvanlivosti zkrátka označuje, do kdy si potravina zachovává své specifické vlastnosti při správném způsobu uchovávání. Takové zboží je proto možné stále prodávat, byť to má specifická pravidla.
Kdy už existují zdravotní rizika?
Pokud se vám potraviny označené datem minimální trvanlivosti zdají divně vypadající a zapáchající, měli byste je vyhodit. Pozor si je ovšem třeba dát především u potravin, u nichž se nachází údaj „Spotřebujte do“. Jedná se o datum, do něhož lze takový produkt konzumovat bezpečně. Po jeho uplynutí byste jej tedy v žádném případě jíst neměli. Tady se opravdu vyplatí dát si pozor. Obezřetnost je vhodná i u podmínek pro skladování, jako je vhodná teplota, jež musí být na obalu.
Tímto způsobem jsou obecně označovány potraviny, které podléhají rychlé zkáze. Jednat se může o maso (čerstvé ryby či mleté maso) nebo mléčné výrobky. Výrobci obvykle počítají s nějakou rezervou, takže den po datu spotřeby ještě nemusí být nebezpečné. Přesto se snažte tohle datum vždy dodržet a neriskujte. Na problém může odkazovat změna barvy nebo zápach po otevření. Datum spotřeby lze každopádně prodloužit zamrazením, které by však mělo být provedeno správně.
Co prodejci mohou a nemohou prodávat?
Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné a prodávat se rozhodně nesmějí. Pokud na ně narazíte, nekupujte je a upozorněte na to minimálně prodejce. Produkty s prošlým datem minimální trvanlivosti se však prodávat mohou. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ovšem na svém webu uvádí, že „potraviny mohou být po datu minimální trvanlivosti uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li takto označeny, odděleně umístěny a jsou-li bezpečné“.
Lidé si stále často pletou datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Bývají proto velmi obezřetní, jestli konkrétní potravinu stále mohou jíst. V některých případech je opatrnost namístě, v dalších ale nemusí být tak důležitá. Každopádně existují potraviny a nápoje, které není nutné označovat nijak. Jedná se třeba o čerstvé ovoce a zeleninu, houby, neupravené konzumní brambory, nápoje s obsahem alkoholu minimálně 10 %, víno, jedlou sůl, cukr v pevné formě či ocet.





















































