Stěžejní verdikt pro české důchodce se neúprosně blíží. Vláda chystá zásadní změny penzí

Aktuální vládní koalice tvořená hnutím ANO, SPD a Motoristy nyní stojí před klíčovým rozhodnutím. Musí totiž nějakým způsobem naložit s nečekaným finančním polštářem. Ve hře je tak například mimořádná valorizace a zvýšení úrovně současných seniorů, ale i obezřetnost spojená s budoucím demografickým nárazem.

Rekordní přebytek jako motor změn

Základním pilířem současné debaty je nečekaná kondice důchodového účtu. Podle analýz rezortu práce se totiž v letošním roce dostane systém do zajímavého přebytku. „Pokud nás nezaskočí velmi vysoká inflace spojená s íránskou krizí, tak by přebytek mohl být až dvacet miliard. Takže opravdu letošní výsledek hospodaření v důchodovém pojištění očekáváme příznivý,“ uvedl Tomáš Machanec, ředitel Odboru sociálního pojištění ministerstva práce.

Podle expertů však nejde o žádnou shodu náhod nebo jednorázový výkyv. Díky souhře celé řady ekonomických faktorů by tak příznivá bilance mohla setrvat i v delším horizontu. Tuto situaci predikuje i Machanec a dodává: „Ten přebytek nám vydrží řádově pět, možná i deset let. Záleží, jak se nám bude vyvíjet inflace i růst mezd.“ 

Uplatnění přebytků se v první řadě dotkne nejstarších seniorů , ...

Bonusy pro nejstarší a mimořádné valorizace

Asi nejvíce konkrétním bodem chystaných změn je zavedení takzvaného věkového bonusu. Ten míří především na seniory starší 80 let. Tito lidé se potýkají se stále vyššími náklady na život a poměrnou část svého důchodu musí investovat například do léků, zdravotních pomůcek a další péče. 

Plán tak počítá s fixním příplatkem 500 korun, který senioři nad 80 let obdrží nad rámec valorizace. Tato částka by navíc měla s každým dalším pětiletým životním jubileem růst. Ministr práce Aleš Juchelka se neobává, že by tento krok rozpočet položil. „Věkově podmíněné valorizace jsou v tuto chvíli v řádu stovek milionů korun. To znamená, že to bude exponenciálně růst až později,“ uvedl a dodal, že další vývoj bude záviset na stárnutí populace: „Nedokážeme úplně přesně predikovat, kolik těch důchodců bude.“

Kromě těchto věkových bonusů je ve hře i mimořádná valorizace. Pokud se tak přebytky opravdu potvrdí, vláda plánuje v letech 2027 a 2028 navýšit penze plošně a nad rámec zákonné povinnosti. Cílem tohoto kroku může být snaha napravit situaci z června 2023. Tehdy došlo ke snížení mimořádného přidání, což u veřejnosti vyvolalo hojné diskuze.

Důchodci se možná dočkají i mimořádné valorizace , ...

Zastropování věku a jednodušší odchody do penze

Kromě zvýšení důchodů se vláda chystá změnit i další záležitosti spojené s penzí. Jedná se například o rychlém zastropování věku odchodu do důchodu. Koalice navrhuje nastavit tuto hranici na 65 letech, přičemž tento krok zruší automatické zvyšování věku pro odchod do důchodu, které zavedla vláda předchozí. Součástí tohoto kroku by pak mělo být i určité rozvolnění podmínek pro předčasné důchody. 

Součástí celého balíčku je pak i návrh SPD. Ten zahrnuje úpravu valorizačního mechanismu tak, aby se do něj ve větší míře promítal růst reálných mezd. V praxi by to znamenalo, že pokud se bude ekonomice dařit a průměrná mzda prudce vzroste, ucítí to ve svých peněženkách i důchodci. 

Varovný prst opozice: Hrozba pro budoucí generace

Zatímco vláda plánuje případný přebytek přerozdělit na splnění svých slibů, opozice má na celou situaci naprosto opačný názor. Podle opozičních stran a Národní rozpočtové rady je utrácení přebytků naprosto nezodpovědným krokem a “hýřením” s penězi pro budoucí generace.

Kritici upozorňují především na fakt, že současný 20miliardový přebytek je pouze dočasným důsledkem toho, že do ekonomiky stále přispívají nejsilnější ročníky. Po odchodu “Husákových dětí” do penze se tak situace může úplně otočit. Nejde přitom o nikterak vzdálenou budoucnost, ale již o rok 2030. 

Pokud se tak nyní opět vše v důchodovém systému radikálně změní a zastropuje se věk odchodu do důchodu, hrozí podle opozičních ekonomů propad systému do stamiliardových deficitů. Oponenti vlády zdůrazňují, že takový postup je hazardem se stabilitou veřejných financí, který nakonec dopadne na dnešní pracující generaci. Právě ta ponese největší zátěž během produktivních let a v systému nakonec nemusí zůstat dostatek prostředků pro její důstojné dožití.