Black Friday je rájem internetových podvodníků. Lákají na obří slevy a při placení kradou údaje z platebních karet

Black Friday je původně jeden den v roce, kdy se v USA dalo nakoupit skutečně výhodně před vánoční sezónou. Jenže v Česku obchodníci tuto příležitost pojali jako marketingový nástroj, kterým na zákazníky útočí po celý listopad. Místo výhodného nákupu tak někteří nakupující narážejí na zkopírované e-shopy a falešné platební brány, přes které přijdou o peníze na svých účtech.

Slevové šílenství jako zástěrka pro podvody

Listopadové výprodejové akce jsou doslova všudypřítomné a především pro kyberzločince představují ideální příležitost, jak využít snížené ostražitosti spotřebitelů. Lidé pod tlakem časově omezených nabídek jednají zbrkle a zapomínají na základní bezpečnostní pravidla. Útočníci proto ve velkém vytvářejí podvodné platformy, které věrně napodobují zavedené prodejce nebo slibují nedostupné zboží za zlomek původní ceny. Podobných podvodů každým rokem přibývá a s nástupem AI jsou podvodné e-shopy stále věrohodnější.

Podle aktuálních statistik Policie ČR kyberkriminalita v Česku strmě roste a zaujímá stále větší podíl na celkové trestné činnosti. Jen za prvních devět měsíců letošního roku dosáhly škody způsobené fyzickým osobám 6,2 miliardy korun. To představuje dramatický meziroční nárůst o více než 36 %. Objasněnost těchto majetkových trestných činů se naopak propadla pod hranici pouhých 6 %.

Pozor na falešné online slevy "black friday". , ...

Past začíná nenápadnou reklamou

Scénář těchto online podvodů bývá zpravidla podobný. Nejčastěji potenciálního zákazníka zaujme agresivní reklamní kampaň, která slibuje atraktivní slevu. Podvodníci si zaplatí inzerci na velkých sociálních sítích a ve vyhledávačích, kde lákají právě na zlevněné značkové produkty. Využívají psychologii zákazníků, proto weby obsahují odpočty do konce akce nebo umělá upozornění na poslední kusy skladem. Cílem je vyvolat pocit, že jde o omezenou akci a nákup nepočká.

Po kliknutí na takový inzerát je spotřebitel okamžitě přesměrován na podvodný e-shop. Zločinci dnes investují nemalé prostředky do designu a weby tak působí velmi profesionálně. Umělá inteligence a různé nástroje na této bázi dokážou vytvořit podvodné weby násobně rychleji a levněji, než tomu bylo doposud. Věrně kopírují rozhraní e-shopů, loga i grafiku prověřených obchodů. Nic netušící zákazník si vybere zboží a zahájí běžný nákupní proces. Na první pohled je vše v pořádku a proces nebudí žádné podezření.

Falešná platební brána jako hlavní nástroj

Klíčová fáze celého schématu nastává v samotném závěru nákupu, kdy má zákazník objednávku uhradit. Místo zabezpečeného přenosu k oficiálnímu zprostředkovateli plateb je uživatel podvrženým odkazem přesměrován na falešnou platební bránu. Ta je na pohled k nerozeznání od oficiálního prostředí českých bank či globálních poskytovatelů platebních karet.

Spotřebitel je vyzván k vyplnění svého jména, šestnáctimístného čísla platební karty, dále data její platnosti a především CVC/CVV kódu ze zadní strany karty. V tuto chvíli už údaje neputují k autorizaci transakce, ale ukládají se přímo do databáze hackerů. Ti je dokážou v reálném čase zneužít pro neoprávněné platby jinde.

Obrana spočívá v prověření obchodníka

Riziko trvalé ztráty finančních prostředků je skutečně vysoké a roste také průměrná škoda. Zatímco v roce 2018 činila průměrná škoda u fyzických osob 318 000 Kč, v roce 2026 vzrostla průměrná škoda na 414 000 Kč. Ú­točníci totiž zkouší opakované platby nebo obchod s odcizenou identitou na černém trhu. Pokud podvodníci vylákají i ověřovací SMS kódy, získávají nástroje k prolomení bezpečnostních limitů karty.

Jedním z nejúčinnějších preventivních opatření je detailní kontrola každého e-shopu i samotného platebního prostředí. Při nákupu u neznámého obchodníka je vhodné prověřit stáří domény, přítomnost platného IČO, fyzické adresy i reálných kontaktů. Indikátorem může být i absence bezpečnější úhrady přes Apple Pay či Google Pay. V případě podezření na podvodnou platbu je nutné se okamžitě obrátit na svou banku nebo zablokovat platební kartu v mobilní aplikaci či prostřednictvím asistenční linky. Oběti mohou požádat vydavatele platební karty o tzv. chargeback a celý incident pak ohlásit na Policii ČR.