„Raději budu starým rodičům platit pečovatelku, než abych jim dělala otroka.“ Mladí lidé se odmítají vzdát práva na vlastní život
Když rodič po pádu nebo delším pobytu v nemocnici doma už sám nezvládá hygienu, vaření ani nákup, začne rodina řešit, kdo tu práci za něj převezme. Čím dál častěji se objevuje názor, že děti raději zaplatí cizího člověka, než aby se samy staly celodenními pečovateli, a někteří senioři to vidí stejně. Jenže pečovatelek je málo a příspěvek od státu pokryje jen část dne.
S péčí o blízkého má podle dat Diakonie Českobratrské církve evangelické za posledních pět let zkušenost až 40 % dospělých Čechů a 62 % z nich na ni zůstává úplně samo. „Mamka vstávala ve tři ráno, aby se stihla postarat o dědu, pak rychle do práce,“ popisuje uživatelka na diskuzním fóru. Její otec podle ní ten stres kolem málem nepřežil.
Podobných postojů je čím dál více. „Je to postavený na palici, když se přestanu v 50 starat o děcka, abych začala o rodiče,“ napsala jedna z diskutujících. Zbude jí podle ní jen pár let aktivního života, které si chce užít, a totéž nebude chtít ani jednou po svých dětech. Jiná žena popisovala, jak by nerada dopadla stejně jako její rodiče, které péče o prarodiče vyčerpala: „Raději budu starým rodičům platit pečovatelku, než abych jim dělala otroka. I my mladí máme přece právo na vlastní život a rodinu.“
Při takové péči totiž často nejde jen o pár týdnů. Domácí péče o blízkého trvá podle šetření ministerstva práce obvykle pět a více let. Podle studie Univerzity Palackého mají navíc rodinní pečující asi o pětinu častěji problémy s duševním zdravím než ti, co nepečují. Vyhořívají také častěji než profesionální pečovatelé. Na rozdíl od nich se totiž často nemají s kým vystřídat.
Zaplatit pečovatelku může být důstojnější
Placená pomoc přitom nemusí být pro rodiče hned ponížením. Když v jedné diskuzi starší pán trval na tom, že sousedce za pomoc s úklidem zaplatí, ostatní jí radili peníze vzít. „Nebude se cítit jako bezmocný, závislý stařec, ale jako muž, který si platí službu,“ napsala jedna z diskutujících. Podobně uvažují někteří lidé i o vlastním stáří.
„Mě by přišlo sobecké, kdybych nutila děti, aby podřídily svůj život péči o mě,“ napsala čtenářka pod článkem na Seznam Médium. Až to bude potřebovat, chce si prý pomoc najít sama a včas, aby děti nemusely mít pocit viny. V průzkumu Institutu sociální práce mezi lidmi od 18 do 65 let byla jedním z nejčastějších důvodů pro odchod z domova do pečovatelského zařízení obava, že by byli okolí na obtíž.
Pocit viny, který pak děti při zajištění placené pomoci často mají, vychází spíš ze zakořeněné představy, že se o rodiče musí postarat samy. Podle starších výzkumů totiž považuje 80 % Čechů péči o staré rodiče za povinnost právě dětí.
Co pečovatelka udělá
Je ale dobré vědět, co placená pomoc vlastně obnáší. Terénní pečovatelka není hospodyně, která u rodiče stráví celý den. Většinou přijede na předem dohodnuté úkony, jako je hygiena, oběd, úklid nebo doprovod k lékaři, a po hodině práce odjíždí za dalším klientem. Zdravotní úkony ale nedělá. Ty zajišťuje domácí zdravotní péče, kterou hradí pojišťovna.
Cenu pečovatelky určuje vyhláška ministerstva práce. Od ledna 2026 si může pečovatelská služba účtovat maximálně 165 Kč za hodinu. Soukromé pečovatelky ale mívají v inzerátech často i 200 až 350 Kč za hodinu. Na péči pak může senior dostat příspěvek na péči, podle stupně závislosti od 1 300 do 27 000 Kč měsíčně. Příspěvek v nižších stupních může zaplatit několik hodin pomoci měsíčně, na rozsáhlou každodenní péči ale zdaleka nestačí.
Pečovatelku nemusíte snadno sehnat
Pečovatelských služeb je v Česku kolem 700, přesto ale nemusí mít žádná z nich zrovna volno. Jedna z diskutujících popsala, jak obvolala asi 30 organizací a nikdo neměl žádnou volnou kapacitu. Po třech týdnech nakonec dostala nabídku na pár hodin týdně. Asociace poskytovatelů sociálních služeb navíc letos v březnu varovala, že pokud do systému nepřibudou peníze, hrozí pečovatelkám výpovědi nebo krácení odměn.
Službu je proto lepší shánět, jakmile zaznamenáte první varovné signály. Zorientovat se v nabídce služeb i v žádosti o příspěvek vám může pomoci sociální pracovnice na obecním úřadě nebo v nemocnici. Základní sociální poradenství je ze zákona zdarma.





Sledovat v Google Zprávách
















































