„Nechceme být dětem na obtíž, když nám může pomoct stát.“ Senioři upřímně promluvili o tom, kdo by se o ně měl postarat

Zatímco někteří v tomto ohledu spoléhají především na své děti, jiní naopak svou rodinu nechtějí zatěžovat. Vzhledem k tomu mohou hledat pomocnou ruku spíše u státu nebo sociálních služeb. Názory lidí jsou však na toto téma rozdílné.

Pro seniory, kteří nechtějí být odkázáni pouze na pomoc svých dětí, existují i jiné možnosti. Do péče o starší lidi se prostřednictvím systému sociálních služeb zapojuje také stát, kraje a obce. Senioři tak mohou podle své situace využívat například pečovatelské a terénní služby nebo pobytová zařízení. Také průzkumy ukazují, že řada seniorů chce zůstat co nejdéle samostatná a především nebýt svým blízkým na obtíž.

Mnoho lidí chce dožít doma v obklopení rodiny

Pro řadu lidí je představa stáří úzce spojená s vlastním domovem. Právě pobyt ve známém prostředí a společnost blízkých lidí mohou hrát důležitou roli v tom, jak senioři uvažují o posledních letech svého života.

To ale automaticky neznamená, že by senioři ve všech případech nutně vyžadovali nepřetržitou péči svých dětí. Mnoho seniorů má přání zachovat si co nejdéle svou samostatnost a pomoc od rodiny využívat pouze tehdy, když ji skutečně potřebují. V praxi se může jednat například o nákupy potravin, cesty k lékaři nebo pomoc v domácnosti. Domovu seniorů se však chtějí vyhnout obloukem.

Taková zkušenost se objevila třeba v tematické diskuzi na portálu Reddit.com: „Moji devadesátiletí prarodiče se nemůžou o sebe postarat, ale odmítají se odstěhovat z domu nebo přijmout pomoc od někoho jiného než od rodiny. To znamená, že moje máma (která bydlí 6 hodin od nich) a její sestra (která bydlí 3 hodiny od nich) se střídají po týdnu v péči o rodiče. Krmí je, mění jim špinavá prostěradla, chodí s nimi k doktorovi. Když si o tom povídám s mámou, je jasný, že takhle si důchod nepředstavovala.“

Někteří chtějí své poslední roky strávit v pohodlí domova , ...

Péče o starší rodiče jako samozřejmost

V některých rodinách je dokonce zajištění péče o stárnoucí rodiče tradicí, ke které se přistupuje generace po generaci. Příkladem je jedna z uživatelek na portálu eMimino.cz, která sdílela svůj pohled: „V naší rodině je zvykem se o staré rodiče postarat, nikdy nikdo nebyl v domově důchodců. Otázka je, kdy si tatínka přestěhovat k nám? On s tím určitě do budoucna počítá, i my…Ale je mi jasné, že to nebude jednoduché soužití (máme dům, ale není nafukovací, malé uřvané děti atd…). Poslední dobou pozoruji, že mu síly dochází, často i během dne polehává apod.“

Řada uživatelek však zmiňuje, že taková péče může být skutečně vyčerpávající a ohrozit i vztahy s partnerem či dětmi: „Hlavně si o tom promluv s manželem. Tvé představy jsou sice hezké, ale v mnoha rodinách by to znamenalo narušení integrity a rozpad vztahu. Taky nebudeš mít pořádně čas na své děti, kdy tě budou nejvíc potřebovat. Snažila bych se, aby zůstal co nejdéle doma. Můžeš využít terénní sociální služby zaměřené na seniory (aktivizační služby) nebo pečovatelskou službu,“ zmiňuje jedna z diskutujících. 

Potřeba mít děti, aby se o vás ve stáří měl kdo postarat

U některých lidí přetrvává i názor, že jedním z důvodů, proč mít děti, je jistota pomoci ve stáří. Vychází to především z tradiční představy rodiny, ve které se jednotlivé generace vzájemně podporují. 

S tímto pohledem však někteří diskutující na portálu Reddit.com nesouhlasí: „Upřímně mi přijde myšlenka, že si někdo pořídí děti, aby se o něj měl kdo postarat, docela sobecká. Děti chci, ale zároveň nečekám, že bych od nich na stáří měla cokoli (krom návštěv a společně strávenýho času) chtít.“

Mnozí svou rodinu nechtějí obtěžovat , ...

Někteří s využitím pečovatelských služeb počítají

Objevují se také názory lidí, kteří do budoucna nepočítají s péčí od rodiny a nechtějí ji svými problémy zatěžovat. „Jsem bezdětná (skoro 40). Plánuju platit pečovatele. Taky asi budu bydlet ve velkém penzionu s hromadou organizovaných aktivit. Nechtěla bych potenciální děti zatěžovat touhle zodpovědností,“ popisuje uživatelka v diskuzi na Redditu. 

Podobný názor má i další z uživatelů: „No, čekat, že se o tebe děti postarají ve stáří, je sázka do loterie, a navíc to nebere v úvahu, že ty děti jsou taky lidi se svými vlastními potřebami a touhami. Děti jsou v tomhle drahá sázka. Roky času, úsilí a nezapomeň na peníze, které se ti můžou, ale taky nemusí vrátit. Proč ty peníze radši nevzít a nespořit si nebo neinvestovat do fondu pro stáří, abys sis pak mohla zaplatit péči, když budeš potřebovat?“ Pro někoho tak dává smysl spořit si peníze a ty pak využít na zaplacení soukromého domova seniorů. 

Je tedy vidět, že názory na toto téma se napříč společností rozcházejí. Vždy je proto na místě zohlednit nejen přání samotného seniora, ale i reálné možnosti rodiny, která by se o něj měla starat. Nezřídka to totiž znamená obětování velkého množství volného času, často i kariéry.