Meteorologické modely mění výhled na zimu. Evropu může čekat překvapení, které nezažila už dlouhé roky

Třeskuté mrazy, každodenní sněžení a sněhové závěje i v nižších zeměpisných polohách. Takovou zimu už dnes ani neznáme. Alespoň ne z Česka. Aktuální vývoj, který meteorologové srovnávají s historickými daty, ovšem ukazuje, že nadcházející zima by mohla být poměrně specifická. Možná nám přitom ukáže obě své tváře. Střední Evropa každopádně může očekávat překvapení, které nezažila po celé roky. Na druhou stranu to ne každý přivítá.

El Niño je nejsilnější v historii měření

Predikce už z první poloviny září jsou neúprosné. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) bude El Niño s 90% pravděpodobností velmi silně působit na podzimní a zimní počasí na severní polokouli. Světová meteorologická organizace (WMO) zase uvedla, že je téměř jisté, že El Niño přetrvá až do února 2027. Aktuálně se přitom stále jasněji ukazuje, že tento fenomén bude mít letos skutečně velký vliv na zimní počasí.

El Niño vzniká v Pacifiku. Podle vědců monitorujících teploty Tichého oceánu je přitom nyní nejsilnější v historii měření. Povrchové teploty moře v klíčové oblasti středovýchodního Pacifiku byly 19. září 3,05 °C nad průměrem a překonaly předchozí rekord 3,02 °C stanovený během velmi silného El Niño v roce 2015. Voda je navíc nezvykle teplá i ve větších hloubkách. Kvůli tomu poskytuje přísun tepelné energie, aby byl tento fenomén opravdu silný a vydržel dlouho až do zimního období.

Zima může být extrémně rozkolísaná

Super El Niño, jak se silné variantě tohoto jevu často říká, zřejmě způsobí v Evropě velmi teplý podzim. I nadcházející zima navíc bude na „starém kontinentu“ zřejmě teplotně výrazně nadprůměrná. Jenže v průběhu zimních měsíců může nakonec dojít ke zvratu. Příčinou zřejmě bude další fenomén, totiž polární vír, který drží studený vzduch nad zemskými póly. Ten se letos podle odborníků z portálu Severe Weather Europe (SWE) tvoří nad severním pólem dříve než vloni.

Takhle to na sjezdovkách v Česku může vypadat v první polovině zimy , ...

Ačkoli by to mohlo znamenat, že bude silnější, což by vedlo k mírnější zimě, pravděpodobně se stane přesný opak. Podle současných predikcí by totiž kolem poloviny zimy mohlo dojít k jeho zpomalení, důsledkem čehož může být i kolaps. Studený vzduch se tak dostane do jižnějších poloh (a na jižní polokouli zase do severnějších). Možné oslabení polárního víru se přitom očekává během ledna a února. Vypadá to tak i podle modelů prezentovaných Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF).

Co to znamená pro střední Evropu?

Super El Niño má také tendenci přinášet deficity sněhových srážek nad velkými částmi Evropy, což platí i pro její centrální oblasti. Ačkoli předchozí prognózy ukazovaly horší sněhové podmínky, nynější modely výhledy zlepšují, a to i mimo vyšší nadmořské výšky. Podle SWE se sice zdá, že na dalekém severu, severozápadě a jihozápadě kontinentu bude sněžení pod normálem, v centrálních částech Evropy se začínají objevovat „nadnormální oblasti“.

Podle současných predikcí, které jsou ovšem hodně předčasné, by se mohlo více sněhu, než jsme z posledních let zvyklí, objevit i v Česku. Aktuálně se zdá, že k tomu dojde v západní polovině Čech. Letošní zima tak u nás může být nejprve nezvykle teplá, ale zhruba v únoru by mohl přijít výrazný zvrat. Ten může přinést vyšší šanci na sníh i krutý mráz, který někdy napáchá nezvratné škody. Může ale skutečně přijít „stará dobrá zima“? Rozhodně bychom letos (opět) nesázeli na bílé Vánoce, ale někde se to nakonec později stát může.