„Za svobodu slova stojí obětovat pár piv v hospodě.“ Studenti chtějí platit koncesionářské poplatky i pokud budou dobrovolné

Zaměstnanci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vstoupili 3. listopadu do celodenní stávky. Zprávy na ČT24 běžely jen jednou za hodinu, živé pořady nahradily archivní pořady a poskytování nových informací bylo omezené na minimum. V ČRo se běžné zpravodajství také zkrátilo a z éteru většiny stanic zněla hlavně hudba. Pracovníci obou médií tak vyjádřili nesouhlas s koaličním návrhem, který má rušit koncesionářské poplatky a převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. 

Ke stávce se přidaly i průvody zaměstnanců obou institucí a ve větších městech po celé republice se tvořila také shromáždění protestujících občanů – mezi nimi i stovky vysokoškoláků. V Praze se na demonstraci sešli například na Václavském náměstí nebo právě v parku Klárov, kde je vyzpovídali reportéři iDNES.cz. Položili jim otázky, zda by poplatky platili, i kdyby byly dobrovolné, jaká je jejich výše a kde by na ně mohli ušetřit.

Vláda chystá zásadní změnu 

Vláda Andreje Babiše schválila návrh už v červnu. Podle něj má Česká televize v příštím roce dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy, tedy zhruba o 15 procent méně, než kolik nyní obě instituce mají z poplatků. Podle zástupců veřejnoprávních médií to bude znamenat omezení tvorby a propouštění zaměstnanců.

Do stávky 3. listopadu se zapojila obě veřejnoprávní média. , Pyty /...

Poslanci návrh podpořili v prvním čtení v sobotu 24. října v nezvykle brzkou hodinu ve 4:36 ráno. Schválení předcházelo také vyostřené jednání v průběhu noci. Vláda argumentuje tím, že plní svůj předvolební slib a finančně uleví domácnostem i firmám. Ministr kultury Oto Klempíř zdůrazňuje, že nezávislost médií budou i nadále chránit stávající zákony o ČT a ČRo. Pozbýt platnosti by měla pouze část o jejich financování. Kritici, mezi nimiž je vedení obou médií, opozice nebo i Senát, naopak varují, že peníze ze státní pokladny otevírají prostor pro politický tlak. Zaznívají i obavy ze „zestátnění“ médií. 

Za cenu pár piv měsíčně 

Studenti na Klárově měli také jasno. I kdyby byly koncesionářské poplatky nakonec dobrovolné, většina z nich by je podle rozhovorů ráda platila dál: „205 Kč má snad úplně každej, aby zaplatil za svobodu slova a svobodu médií,“ říká jeden ze studentů. Mladík stojící vedle něj dodává: „Já bych si na to klidně půjčil.“ Jiný dotázaný uvedl, že si nemyslí, že by poplatky měly být dobrovolné, ale kdyby to bylo potřeba, tak by je platil. 

Kolik nyní platíme na poplatcích?

Televizní poplatek nyní činí 150 korun měsíčně, rozhlasový jen 55 korun. Dohromady je to tedy za měsíc 205 korun. Studenti tuto částku přirovnávali k drobným radostem, za které běžně utrácejí, jako jsou například pivo, cigarety nebo káva. Ukazovali tím, že ve srovnání s nimi jde o poměrně zanedbatelnou částku. Jeden po druhém pak vypočítávali, čeho všeho by se kvůli nezávisle financovaným veřejnoprávním médiím bez problémů vzdali. 

„Já si myslím, že ta krabička cigaret je docela adekvátní měřítko a já jako kuřák to můžu potvrdit, jednu měsíčně bych za to určitě obětoval,“ říká jeden ze studentů. Dvojice, se kterou reportéři mluvili už dříve, souhlasí: „Obětovali bychom za to, nevim, tři piva v hospodě.“ Další studentka zmiňuje i kávu: „Jeden coffee day měsíčně bych za to určitě obětovala.“ Ne každý má ale na téma stejný názor a veřejnost se tak v diskusích rozděluje na dva tábory.

Zruší se poplatky už od ledna 2027? 

Návrh teď čeká druhé čtení ve Sněmovně. I když už je pravděpodobný termín oznámen, žádné rychlé změny nejspíše nenastanou. Sně­movní výbor totiž celou debatu přerušil až do prosince, a zrušení poplatků hned od ledna 2027, se kterým koalice původně počítala, se tak odkládá. Poté musí zákon ještě projednat Senát, který se proti zrušení poplatků už dříve vyslovil, a podepsat prezident Petr Pavel. 

Ten koalici kritizoval za způsob, jakým návrh prosadila v prvním čtení, a už v červnu řekl, že na financování z poplatků neviděl nic, co by bylo nutné měnit. Poslední slovo ale bude mít opět Sněmovna. Případné zamítnutí Senátem i možné veto od prezidenta totiž může přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců, kterou vládní koalice má.