Univerzální doporučení vytápět domácnost na 19 °C už podle odborníků neplatí. Přicházejí s novým, které lépe vyhovuje dětem i seniorům

S rostoucími cenami za vytápění v Česku často zaznívají rady, že nejsnáze člověk ušetří, pokud o něco sníží teplotu v místnosti. V této souvislosti se pak uvádí i to, že lidem stačí teplota kolem 19 °C. Například ve Francii se tento údaj předává jako zlaté pravidlo pro vytápění už od ropné krize v 70. letech, kdy se domácnosti učily, jak s energiemi šetřit. 

Způsob, jak bydlíme, se ale od té doby proměnil. Domy jsou teď lépe zateplené, úniky tepla jsou mnohdy nízké například i díky dvojitým či trojitým sklům a topení se dá snadno regulovat po jednotlivých místnostech. Nastavit na termostatu jednu univerzální teplotu tedy dává čím dál menší smysl, a to nejen z hlediska pohodlí, ale i financí. 

Pro každou místnost jiná teplota 

Jakým pravidlem se tedy řídit? Francouzský web Presse-citron, který vychází z doporučení energetických poradců, uvádí jako nový základ pro obytné místnosti teplotu 20 °C. Při mnoha klasických domácích činnostech, jako je sezení u počítače, čtení nebo sledování televize, se totiž tělo téměř nehýbe a o stupeň chladnější vzduch je na tělesném komfortu hned znát. Pro ostatní místnosti pak doporučuje teplotu nastavit o něco níž: pro ložnici je vhodných 16 až 18 °C, pro chodbu dokonce stačí jen 17 °C. Vyšší teplota se pak doporučuje v koupelně, a to 22 °C, aby se eliminoval teplotní šok po přechodu ze sprchy. 

V Česku se však s doporučenou teplotou 20 °C počítá již delší dobu. Vyhláška o pravidlech vytápění a dodávce teplé vody pro obytné budovy totiž tuto teplotu uvádí nejen pro obývací pokoje, ale také pro ložnice, dětské pokoje a kuchyně. Pro koupelny uvádí dokonce až 24 °C, na chodbách zase jen 15 °C. 

Senioři a děti mají jiné potřeby 

Světová zdravotnická organizace uvádí ve svých doporučeních k bydlení z roku 2018 jako bezpečné minimum pro zdravé lidi 18 °C. Zároveň však upozorňuje, že starší lidé, malé děti a chronicky nemocní, zejména se srdečními a plicními potížemi, mohou potřebovat teplotu vyšší. Dokonce už v doporučeních z roku 1987 popisovala vhodnou teplotu pro místnosti, kde se senioři zdržují, mezi 20 až 21 °C. 

Děti, starší lidé a chronicky nemocní potřebují vyšší teploty i v ložnici. , ...

Ještě dál jde ve svých zjištěních studie Institutu pro výzkum stárnutí Arthura Marcuse, která sledovala 50 starších dospělých během zhruba 11 tisíc nocí. Nejlépe podle ní senioři spali, když bylo v ložnici 20 až 25 °C. Nižší teploty nemusí být vhodné především kvůli tomu, že ve vyšším věku slábne schopnost těla udržovat teplo. Podle WHO může navíc studený vzduch dráždit plíce a zhoršovat krevní oběh. Zvyšuje tak riziko astmatických záchvatů, může vést ke zhoršení chronické obstrukční plicní nemoci nebo i k infekci dýchacích cest. 

Topením proti plísním 

Chladnější místnosti však mají ještě jeden háček: na studených stěnách se totiž snáz sráží vlhkost a s ní přichází často i obávaná plíseň. Ideální relativní vlhkost v domácnostech bý­vá uváděna mezi 40 a 60 %. Samotné topení ale problém s nežádoucí vyšší vlhkostí nevyřeší. 

Proto je podle technické poradkyně společnosti UR­SA Terezy Vojancové stejně důležité také pravidelné větrání. Moderní dobře těsnicí okna totiž na jednu stranu zamezují únikům tepla, ale na druhou stranu efektivně zadržují také vlhkost v bytě. Zateplení naopak povrchovou teplotu stěn zvyšuje, takže se na nich vlhkost sráží méně. 

Zvýší vytápění na 20 °C účty? 

Každý stupeň navíc samozřejmě spotřebu zvyšuje, podle odborníků je to zhruba 6 až 7 %. Když se však v některých místnostech teplota zvýší a v jiných zase ubere, část nákladů se vrátí. Pokud totiž netopíte všude stejně, můžete ušetřit tam, kde teplo nepotřebujete, tedy například v ložnici a na chodbě. Místo jednoho univerzálního pravidla pro celou domácnost se tedy v dnešní době vyplatí řídit se spíš podle toho, kdo přesně v místnosti pobývá, kolik času v ní tráví a jakým aktivitám se tam věnuje.