Místo sychravého podzimu sevře Evropu masivní tepelná kupole. Česko její dopady pocítí až do Vánoc

Nad evropským kontinentem se formuje rozsáhlá a mimořádně stabilní oblast vysokého tlaku vzduchu. Ta by mohla fungovat jako atmosférická blokace. Tento útvar by měl potenciál zastavit postup běžných podzimních frontálních systémů od Atlantiku a do Evropy by se dostával extrémně teplý vzduch původem ze severní Afriky a Středomoří. Vznikla by teplotní kupole, jakou jsme zažili letos v létě. Ta přináší stabilní počasí a pro dané období nadprůměrné teploty.

Atmosféra si dělá, co chce

Z odborného hlediska je řeč o synoptické situaci známé jako omega blok (podle řeckého písmene Ω). Tryskové proudění (jet stream) běžně směřuje převážně od západu k východu a posouvá tlakové níže nad kontinent. V případě blokace se však toto výškové proudění extrémně zvlní a má tvar tohoto řeckého písmene. Vzduchový proud se vyklene vysoko na sever k polárnímu kruhu, čímž pod sebou doslova uvězní obrovskou masu teplého vzduchu. Tento mechanismus pak vytváří často skloňovanou a známou tepelnou kupoli.

Vzduch uvnitř tlakové výše pomalu klesá k zemskému povrchu, čímž se stlačuje a adiabaticky ohřívá. V praxi to pro počasí znamená bezoblačné nebe, žádné srážky, silné sluneční záření, nadprůměrně vysoké teploty a suchý vzduch. Horký vzduch nemá kam uniknout a při takovém proudění může na místě setrvat i několik týdnů. Zatímco centrální Evropa včetně Česka se může těšit na teplo, na okraji této blokace (konkrétně na Pyrenejském poloostrově nebo na Balkáně) bude počasí extrémnější, a to ve formě vytrvalých nebo velice vydatných srážek.

Bude sníh na Vánoce? Pravděpodobnost je každým rokem menší. , ...

Počasí v Česku

Jak ukazují nejnovější meteorologické modely, pro tuzemsko to znamená návrat k pozdně letním charakteristikám počasí. Teplotní maxima by mohla dosahovat vysoko nad dlouhodobé průměry, nelze vyloučit ani překonání některých teplotních rekordů. Čeká nás tak pravděpodobně velice stabilní počasí s odpoledními teplotami okolo 20 stupňů Celsia a výhled ukazuje i možnost letních 25 stupňů. To slibuje skvělé podmínky pro výlety, pobyt v přírodě a možnost užívat si babího léta.

Zásadním problémem teplotní kupole v tomto ročním období je prohlubující se sucho. Půda v Česku je stále suchá a v některých oblastech by bylo potřeba i několik týdnů srážek, aby se doplnily deficity. Absence klasických trvalých podzimních srážek situaci dále zhoršuje. Extrémní výpar ze zahřátého povrchu má vliv i na průběh podzimu u vegetace. Mnoho stromů se tak nebude zbarvovat do žluté či oranžové barvy, ale listy uschnou a opadají předčasně.

Může to mít vliv i na Vánoce

Vývoj počasí během podzimu může mít určitý vliv také na podmínky, se kterými Evropa vstoupí do období Vánoc. Extrémně teplý podzim brzdí přirozené ochlazování evropské pevniny a vodních ploch. V našem případě jde hlavně o Středozemní moře a Atlantský oceán. Když se v prosinci dostaví frontální systémy, budou se ohřívat o teplejší zemský povrch a teplé vody v mořích a oceánech. Často pak vzniká frontální rozhraní, kdy se chladný vzduch ze severu nedostane nad střední Evropu a teploty neklesnou k bodu mrazu. Takové počasí pak známe jako sychravé s deštěm, teploty jsou nad dlouhodobým průměrem a nesněží v nížinách, a dokonce ani ve vysokých nadmořských výškách.

Statistiky nám tak naznačují, že jakmile by blokace koncem listopadu či začátkem prosince povolila, dostanou se k nám hluboké tlakové níže z Atlantiku s deštěm a mírnými teplotami. Abnormálně teplý podzim tak skutečně může znamenat i abnormálně teplý začátek zimy. Nižší teploty, sníh a mráz by se tak nad Česko mohly dostat až v lednu. Přesné výhledy a předpověď budou meteorologové nadále upřesňovat.