Sezona klíšťat pomalu končí, psy ale ohrožuje jiný zákeřný parazit. První příznaky majitelé snadno přehlédnou, následky mohou být vážné
Sotva si majitelé psů oddychnou, že mají nejhorší část klíšťatové sezóny za sebou, může je po procházce zaskočit jiný problém. Pes se začne olizovat, kousat do tlapek a neklidně vrtět, přestože v srsti žádné klíště nemá. Za těmito příznaky může stát méně známý parazit. Svědění, které po něm zůstává, přitom může trvat dlouho poté, co ze psa zmizí.
Parazit menší než půl milimetru
Pes se vrátí z procházky po louce, zaleze do pelechu a začne si olizovat tlapky. Druhý den už si kouše meziprstí a drbe se na bříšku, klíště ani blechu ale v jeho srsti nenajdete. Viníkem je totiž sametka podzimní (Neotrombicula autumnalis). Jde o roztoče, jehož dospělci žijí hlavně v půdě a na zvířatech neparazitují. Potíže psům ale způsobují jen larvy o velikosti 0,2 až 0,4 milimetru.
Podle evropského sdružení veterinárních parazitologů ESCCAP se líhnou hlavně od června, kdy teploty přesáhnou 16 °C. Na psa pak čekají na stéblech trávy, odkud přelezou, jakmile se pes o porost otře. Jeho krev nesají ani se nezavrtávají pod kůži. Do kůže však vypouštějí trávicí enzymy, které rozkládají tkáň. Tu pak larvy nasávají. Právě na jejich sliny kůže psa reaguje svěděním, kvůli kterému se pes začne otírat a olizovat.
Jejich sezónu ukončí mráz
Sametky se drží hlavně na suchých a slunných místech v trávě, na zahradách, v parcích a na okrajích lesů. Aktivní jsou od léta do podzimu, dokud je nezastaví mráz. Ten ale nepřichází všude ve stejnou dobu. Na šumavských horských stanicích podle ČHMÚ mrzlo už letos v září, kdy teploty klesly na −7,7 °C. V nižších polohách se ranní mrazy objevily až na přelomu října a listopadu. I po nich se ale při teplém výkyvu mohou larvy výjimečně znovu objevit. Mrazy přitom neznamenají konec všech parazitů. Klíšťata jsou sice už méně aktivní, ale jeden jejich druh i tak může psy nakazit nebezpečnou nemocí.
Jak poznáte, že je pes má
Prvním signálem je chování psa: opakovaně si olizuje a okusuje tlapky, škrábe se a je neklidný, často už několik hodin po procházce. Svědí ho hlavně místa s tenkou kůží, která se při pohybu dotkla trávy: bříško, slabiny, okraje uší, meziprstí nebo okolí očí a čenichu.
Když se pak na tato místa podíváte zblízka, můžete v srsti najít drobné oranžové tečky nebo shluky, které připomínají pyl. Později se mohou objevit zarudnutí, pupínky a strupy. Larva na psovi zůstane jen několik dní, pak odpadne a její vývoj pokračuje v půdě. Kožní reakce ale doznívá mnohem déle, pes se tak může škrábat ještě potom, co v srsti nic nemá. Srst navíc na postižených místech prořídne a škrábáním si pes způsobí oděrky.
Jak se jich zbavit
Pokud larvy v srsti ještě vidíte, opláchněte místo vlažnou
vodou a setřete je navlhčenou látkou. Oči a uši vynechejte, ty
nechte raději na veterináři. Podrážděnou kůži psovi hlavně nedrhněte,
a pokud se pes hodně škrábe, nasaďte mu ochranný límec.
Larvy navíc odpadnou samy, a není tak nutné kupovat přípravek proti
parazitům. A pokud byste přece jen nějaký chtěli, konzultujte to raději
s veterinářem. Hlavně pokud máte v domácnosti kočku: psí přípravky
s látkou permetrin jsou pro kočky jedovaté. V roce 2018 zaznamenal
Francouzský úřad pro zdravotní bezpečnost ANSES 122 hlášení
nežádoucích reakcí u koček.
Sametka jako taková psovi vážně neublíží a podle dostupných zdrojů na něj nepřenáší ani žádné nemoci. Rizikem může být až rozškrábaná kůže: do drobných ranek se snadno dostanou bakterie, které už běžně žijí na povrchu kůže, a vznikne tam hnisavý zánět. Pozná se právě podle hnisavých pupínků, mokvání, strupů a často i zápachu. Povrchová infekce se dá ještě celkem snadno vyléčit. Pokud ale pronikne do hlubších vrstev kůže, léčba může trvat déle a pes pak potřebuje antibiotika v tabletách. Při velkém napadení, kdy se na zvířeti usadí stovky až tisíce larev, se mohou u psa objevit i neurologické potíže, například křeče.
K veterináři zajděte, pokud má pes kůži rozškrábanou do krve, štípance mokvají, otékají nebo zapáchají, nebo pokud má postižené oči, uši či tlamu. Veterinář totiž může utlumit svědění, zánět a při infekci předepsat antibiotika.
Jak se sametkám vyhnout pro příště? Do příští sezóny pomůže pravidelně sekat trávník. Od července do října se pak vyhýbejte vysoké trávě v místech, kde tušíte, že se pes už nakazil, a po procházkách mu prohlédněte tlapky, uši i bříško.





Sledovat v Google Zprávách
























































