V Česku se objevil nový druh rychle se šířícího klíštěte. Mapa ukazuje regiony s aktuálně zvýšeným výskytem
S rostoucími teplotami je opět třeba věnovat pozornost výskytu klíšťat. Při každé cestě do přírody byste proto měli být obezřetní a proti tomuto hmyzu se dobře chránit.
Do České republiky se dostávají nové druhy klíšťat, které až doteď žily pouze v Asii, Africe nebo v jižní Evropě. Důvodem je globální oteplování, kvůli kterému mohou ideální podmínky pro život těchto exotických klíšťat panovat i u nás.
Piják lužní může být nebezpečný pro psy
V posledních letech se do České republiky dostávají i exotické druhy klíšťat a spolu s nimi bohužel i nová infekční onemocnění zvířat a lidí. Kromě klíštěte obecného můžete narazit na mnoho jiných druhů.
Jedná se například o pijáka lužního. Toto klíště pochází z teplejších oblastí Evropy a dříve jsme se s ním nesetkávali. S postupným oteplováním se mu však daří i u nás. Piják lužní je v České republice jediným přenašečem parazita Babesia canis. Tento mikroskopický prvok následně u svého hostitele způsobuje onemocnění zvané psí babezióza.
Tito mikroskopičtí parazité v těla psa pronikají do červených krvinek, kde se následně začínají množit. U psa se tyto potíže mohou projevovat apatií, slabostí, zvracením nebo horečkou až do 42 °C. Docházet může i k postižení dýchacích cest, nervové soustavy a svalů. Pokud se psovi nepodá včas lék, hrozí mu úhyn.
Exotická klíšťata rodu Hyalomma přenášejí řadu infekčních nemocí
Další problematickou skupinou klíšťat jsou klíšťata rodu Hyalomma. Ta přenášejí řadu infekčních nemocí lidí i zvířat, mezi které patří i krymžsko-konžská hemoragická horečka. Zavlečení těchto infekcí je do České republiky v tuto chvíli minimální, přesto je však namístě zůstat na pozoru.
Klíšťata rodu Hyalomma se u nás vyskytují hlavně koncem léta, a to v teplých oblastech Čech a Moravy. Tento hmyz se k nám přitom dostal prostřednictvím stěhovavých ptáků. Jejich typickým hostitelem jsou velcí kopytníci a koně. Poznat je lze snadno hlavně podle velikosti. Nasátá samice totiž může měřit až 2,5 cm a vyznačuje se příčně pruhovanými končetinami.
I klíště obecné přenáší nemoci
Kromě exotických druhů klíšťat je samozřejmě namístě dávat pozor i na náš domácký druh, tedy klíště obecné. Nejčastěji může přenášet lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Proti lymské borelióze přitom neexistuje očkování, proti klíšťové encefalitidě ano. Tomuto klíštěti nejvíce vyhovuje vyšší tráva zhruba do 10 cm a aktivní bývá od jara do podzimu v závislosti na aktuálním počasí.
Kde je u nás nejvíce klíšťat
S infikovanými klíšťaty se u nás můžete setkat na mnoha místech. Může se jednat o lesy a louky, stejně tak i parky nebo zahrady u domů. Podle vědců je dokonce klíšťat uprostřed lesů výrazně méně než na jejich okrajích nebo v blízkosti vodních toků. Vzhledem k tomu, že za posledních 50 let stoupla průměrná teplota u nás o dva stupně Celsia, se klíšťata mohou nacházet i ve vyšších nadmořských výškách, kde jim dříve byla zima. Setkat se s nimi proto můžete i v nadmořské výšce kolem 1300 metrů.
Pokud chcete sledovat aktuální výskyt klíšťat u nás, můžete si prohlédnout nejrůznější mapy výskytu infikovaných klíšťat v České republice. Ty lze nahlásit například prostřednictvím mobilní aplikace Klíšťapka, za jejímž vznikem stojí Česká zemědělská univerzita v Praze. Kromě toho ale existují i online mapy s přehledy výsledků analýzy parazitů.
Obecně je ale důležité mít se na pozoru při každém pobytu v přírodě a po návratu se důkladně zkontrolovat. Pokud dojde ke zhoršení zdravotního stavu, je namístě co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.


























































