Evropská unie spouští novou dohodu, která má od 1. května letošního roku zlevnit ovoce a zeleninu

Takzvaná dohoda o volném obchodu mezi státy Evropské unie a vybranými státy Latinské Ameriky není žádnou rychlou akcí. Úmluva se připravovala dlouhých 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě pokrývající trh s více než 700 miliony spotřebitelů. I když dohodu zatím neschválil Evropský parlament, vchází v prozatímní platnost první květnový den. Platit bude pro 27 členů Evropské unie a země Mercosuru, které dokončily ratifikační procesy do konce března. V prohlášení Komise k tomu stojí: „Argentina, Brazílie a Uruguay tak již učinily. Paraguay dohodu nedávno ratifikovala a očekává se, že brzy zašle své oznámení.“

O co jde?

V podstatě o vytvoření největší zóny volného obchodu. Evropská unie to označuje za historický krok a slibuje si od toho zvýšenou prosperitu unijního hospodářství. Co si ovšem pod označením Mercosur představit? Jedná se o společný jihoamerický trh neboli obchodní blok založený v roce 1991. Patří sem Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Součástí byla například také Venezuela, ta má ale od roku 2017 pozastavené členství.

Země Mercosuru přitom představují velmi významného obchodního partnera, společně tvoří šestou největší ekonomiku na světě a dohromady ve všech zainteresovaných zemích žije přes 270 milionů obyvatel. Evropská unie platí za druhého největšího obchodního partnera Mercosuru. Dováží tam zejména stoje a zařízení, chemické látky a farmaceutické výrobky nebo dopravní zařízení. Opačným směrem potom proudí zemědělské produkty, nerostné produkty nebo buničina a papír.

Mercosur tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. , ...

Jaký dopad bude mít dohoda na obyvatelstvo

Díky této dohodě budou mít zemědělské produkty z Latinské Ameriky snadnější cestu na evropský trh. To může vést k nižším cenám, a to zejména u čerstvých produktů. Některé produkty pak budou dokonce zcela osvobozeny od daně. Mezi potraviny, kterých se dohoda nejvíce týká, patří třeba ovoce (typicky melouny, papája, citrusové plody), ale také některé druhy zeleniny, například rajčata, papriky nebo fazole.. Na trhu rázem bude větší konkurence a může dojít ke snížení cen v supermarketech.

Nicméně je třeba dodat, že součástí dohody jsou zároveň protekcionistické mechanismy. Pokud dovoz zemědělských produktů vzroste až příliš a způsobí dlouhodobý pokles cen, může Evropská unie znovu přistoupit k zavedení cel nebo k omezení dovozu určitých produktů.

V čem dohoda budí kontroverze

Zejména unijním zemědělcům se ale nová dohoda příliš nelíbí. Dokonce byla jednou z hlavních důvodů protestů zemědělců v Bruselu, které se konaly na konci minulého roku. I když Evropská unie považuje dohodu za velký úspěch, zemědělci na to mají poměrně odlišný názor. Poukazují na nerovné podmínky mezi nimi a jejich jihoamerickými kolegy. Zatímco evropští zemědělci musejí dodržovat přísná pravidla ohledně chovu zvířat, používání pesticidů a antibiotik či ohledně přístupu ke klimatu, na jihoamerické půdě jsou standardy výrazně mírnější. Po právu tak panuje obava, že pulty nejen českých obchodů zavalí třeba méně kvalitní maso.

Kontroverzní je zejména neférovost vůči unijním hospodářům a možná nižší kvalita dovážených potravin. Jeden příklad za všechny – v minulosti musel být dovoz hovězího masa z Brazílie pozastaven, jelikož se nedalo zaručit, že maso nebylo ošetřeno růstovým hormonem. Ten je totiž na území Evropské unie považován za karcinogen.

Klesnout by mohla cena exotického ovoce – třeba papáji. , ...

Jak se k tomu staví Česko

Podle vyjádření ministra zemědělství Martina Šebestyána se zprvu k dohodě nestavěli jako resort kladně. Situace se změnila ve chvíli, kdy bylo jasné, že nebude existovat blokační většina. V tuto chvíli je Česká republika připravena vyjednávat. Například i se státy, které jsou stále zásadně proti dohodě (Francie nebo Polsko).

„Zajímá mě ten konkrétní způsob, jak se s tím chtějí v případě ratifikace a uvedení té dohody v život vyrovnat. Francouzi navrhují posílení určitých kontrolních bodů, vytvoření jakési kontrolní brigády atd. Takže tohle všechno beru jako souhrn opatření, protože nelze jenom říkat ne. I když si myslím, že z pohledu toho, jak je Mercosur zatím koncipovaný, bych si představil důraznější ochranná opatření,“ vysvětluje ministr Šebestyán a zároveň dodává: "A i když říkám, že Evropa by měla být otevřená a měla by obchodovat, tak pokud tady má takto rozdílné podmínky proti okolnímu světu při zemědělské prvovýrobě, tak by to měla vždy zohlednit.“