O kompenzaci za drahý benzín je velký zájem. Za 24 hodin vládní nabídku využilo přes 3500 řidičů
Ceny paliva se v důsledku války, kterou vedou Spojené státy americké společně s Izraelem proti Íránu, vyšplhaly výrazně nahoru nejen v České republice, ale i v mnoha jiných státech. Česká vláda nedávno představila opatření, které má řidičům v tomto směru pomoci. K různým opatřením pak přistupují i představitelé dalších evropských států.
Vysoký zájem je například o speciální státní příspěvek, který mohou lidé čerpat právě jako kompenzaci za růst cen pohonných hmot. Z oficiálních statistik vyplývá, že za méně než 24 hodin od spuštění systému o tuto dávku požádalo více než 3 500 lidí. První vlna vyplácení by měla začít přibližně v polovině tohoto měsíce.
Vláda zavedla speciální státní příspěvek
Jinou cestou, než mnoho jiných států včetně České republiky, se z hlediska řešení vysokých cen pohonných hmot vydala vláda v Bulharsku. Její představitelé zavedli speciální podpůrný systém, jenž umožňuje lidem čerpat dávky, které mají sloužit jako kompenzace.
Opatření bylo uvedeno do praxe již 25. března, tedy necelý měsíc poté, co Spojené státy americké společně s Izraelem zahájily vojenský konflikt na Blízkém východě.
Ceny se v té době několik dní po sobě držely u ceny 1,60 eur v přepočtu na 1 litr (přibližně 39,15 korun).
Bulharská vláda umožnila lidem čerpat speciální dávky.
, Shutterstock...
O dávky je mimořádný zájem
Ze statistik, která vede tamější Agentura státní pomoci, jasně vyplývá, že je o státní příspěvek enormní zájem. Za necelých 24 hodin o něj požádalo více než 3 500 lidí.
Žadatelům, kteří splňují podmínky, by měly být první dávky vyplaceny po 15. dubnu. Oznámilo to bulharské ministerstvo práce a sociální politiky.
Co se podmínek týče, žadatelé by měli být v první řadě vlastníky nebo spoluvlastníky motorového vozidla, případně používat auto na leasing. Kromě toho musí být jejich průměrný příjem za uplynulý rok nižší nebo roven částce 652,41 eur. To je zhruba 16 000 korun. Tato částka je dvojnásobná oproti stanovené hranici chudoby za rok 2025 a zhruba poloviční ve srovnání s tamějším průměrným platem.
Výše dávky je stanovena na 20 eur.
Jak se v tomto směru snaží postupovat česká vláda?
Představitelé české vlády se na následujícím postupu dohodli ve čtvrtek a veřejnost o svém plánu informovali v rámci tiskové konference, které se zúčastnil Andrej Babiš společně s Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou.
Hlavním prostředkem, pomocí kterého chce vláda českým občanům pomoci, má být zastropování marží. Marže by měla být snížena u benzinu i nafty na 2,50 korun. U druhé zmíněné pohonné hmoty dojde zároveň ke snížení spotřební daně, a to o 2,35 koruny.
„My jsme monitorovali marže, a i když na počátku konfliktu byly v normě, tak se postupně ukázalo, že začaly být nepřiměřené. A potom jsme vyzývali distributory a také jsme s nimi dvakrát jednali. A i když na základě naší výzvy snížili asi o dvě koruny cenu nafty na D1 a hlavních tazích dálnic, tak jsme dospěli k názoru, že je potřeba udělat nějaké systémové zásadní opatření,“ řekl po jednání kabinetu premiér.
Ministerstvo financí by mělo zároveň nově rozhodovat o maximálních cenách benzínu i nafty. Toto i výše zmíněná opatření by měla začít platit od 8. dubna.
Jak výrazně však tato opatření reálně pomohou, zůstává zatím nejasné. Někteří odborníci tento postup kritizují a upozorňují na jeho nedostatky.
"Tady vláda popírá sama sebe. Jedna část vlády teď říká zaútočíme na marži, druhá část vlády, která má skutečná data, dostala befel, že má zjistit, jak je to teď s těmi maržemi u čerpadlářů. Splnila úkol, visí to na stránkách ministerstva financí, a vláda sama zjistila, že ty marže se snížily. Tedy ne že se zvýšily, jak tvrdí jiná část vlády, ale dokonce se snížily,“ prohlásil například datový analytik Petr Bartoň a dodal, že snížení marží podle jeho názoru s cenou na čerpacích stanicích nic neudělá.
Specifická opatření byla nucena zavést i česká vláda.
, Shutterstock...
Jaké kroky podnikají jiné evropské státy?
Proti vysokým cenám pohonných hmot se snaží zakročit rovněž ostatní členské státy Evropské unie.
Podobnou cestou jako Česko jde například Itálie. Tamější vláda rozhodla o snížení spotřební daně, a to přibližně o 0,25 centu (6,12 korun) na litr. Toto opatření je v rámci EU považováno za jedno z nejvýraznějších.
Norský parlament pro změnu odhlasoval úplné zrušení daně z užívání silnic. Tamější silniční daň v současnosti činí 3,77 koruny za litr benzínu a 2,28 koruny za litr nafty.
Velmi zajímavý postup zvolila francouzská vláda. Ta dočasně povolila prodej paliva, které by jinak nesplňovalo obvyklé normy. Kromě toho pak povolala do akce daňové inspektory, kteří kontrolují ceny paliv na čerpacích stanicích.
Německo pak benzínkám znemožnilo zvedat ceny paliva vícekrát než jednou denně.
Pomocí různých opatření pak proti vysokým cenám pohonných hmot bojují i další státy po celém světě.
