Podprůměrně placené profese v Česku čeká v letošním roce raketový růst mezd. Zjistili jsme, kdo si polepší nejvíce
Existují profese, které jsou dlouhodobě ohodnoceny hůře než jiné. Je ale možné, že se již brzy dočkají dlouho očekávaného růstu.
Při výběru zaměstnání samozřejmě výše hraje budoucí roli. Ovlivňuje totiž životní úroveň, možnosti bydlení a jedná se také o důležitý ukazatel ocenění práce ze strany zaměstnavatele.
Jaké jsou nejhůře placené profese
V žebříčku nejhůře placených profesí se obecně objevují práce, na které není třeba odborná kvalifikace ani dlouholetá praxe. Tyto pozice mohou vykonávat široké spektrum lidí, což samozřejmě tlačí mzdy dolů.
Například podle portálu Platy.cz se mezi nejhůře placenými profesionály v Česku objevuje vrátný , uklízeč , pomocná síla v kuchyni , pomocný kuchař nebo pokojský . Průměrný měsíční plat vrátného v České republice činí 23 590 Kč , u uklízeče se jedná o 23 943 Kč . Pomocná síla v kuchyni si průměrně přijde na 25 888 Kč , pomocný kuchař na 27 093 Kč a pokojský na 27 268 Kč .
Průměrná měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců přitom za čtvrté čtvrtletí loňského roku činila 52 283 Kč.
Mezi nejhůře placenými profesemi je například pokojská
, ...
Minimální mzdy se neustále objevují
Nejhůře placené profese se zpravidla pohybují kolem hranic minimální mzdy. Ta se přitom rok od roku zvyšuje, takže i tito pracovníci se mohou dočkat určitého posunu. Minimální hrubá mzda v roce 2025 činila 20 800 Kč, v roce 2026 se jedná již o 22 400 Kč, což je poměrně zásadní změna. Rozdíl tak činí 1 600 Kč. Pokud tedy pracovník na této pozici dosáhl právě na minimální mzdu, dočkal se již od ledna tohoto roku jejího zvýšení.
Struktura zaměstnanosti se v Česku proměňuje
Vliv na výši mezd as tím související poptávku po jednotlivých pracovních pozicích má i obecná struktura zaměstnanosti, která v Česku panuje.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že se struktura zaměstnanosti v Česku proměňuje vlivem celosvětových trendů, nejlépe se vzdělanosti jednotlivých obyvatel a posun kariéry do vyššího věku. Patrný je zejména přesun z primárního a sekundárního sektoru do služeb.
Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, podotknul: „ Za posledních 20 let stoupl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 84 %. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 %, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů .
Tento vývoj má pochopitelně přímý dopad na výši mezd v jednotlivých odvětvích. Úbytek zaměstnanců v určitých sektorech může vytvářet tlak na růst mezd. Pokud zde začne chybět pracovní síla, zaměstnavatelé budou nuceni použít atraktivnější finanční ohodnocení nebo lepší pracovní podmínky a tímto způsobem budou chtít nové pracovníky přilákat.
Na nízkou mzdu si přijde také vrátný
, ...
Jaké profese zaznamenávají pozitivní vývoj
Podle dat Českého statistického úřadu si nejvíce zlepšili zaměstnanci, kteří pracují v oboru nemovitostí a profesní a vědecké činnosti. Naopak nejméně rostly mzdy v odvětvích, jako je těžba a dobývání a výroba a rozvod elektřiny a plynu.
Dalibor Holý se rovněž vyjádřil k tomu, kde pracují lidé, kteří jsou nejméně nejméně peněz: „ Zjišťovali jsme, kdo jsou lidé, kteří mají nejnižší mzdy do 24 tisíc korun hrubého. A zjistili jsme, že je to prakticky každý druhý zaměstnanec z oblasti ubytování, stravování a pohostinství. A každý třetí zaměstnanec v administrativních a podpůrných činnostech, což jsou hlavně agentury práce, bezpečnostní agentury a call centra, “vysvětlil.
