Nikdy nepřistupujte na výpověď dohodou, radí právník. Firma vám akorát nechce vyplatit odstupné, na které máte nárok
Ne vždy jednají firmy při propouštění svých zaměstnanců fér. Často se jedná o vyhrocenou situaci, která může mít negativní dopady v případech, kdy není vše provedeno citlivě a férově. I přes zákonná pravidla dochází k případům, kdy se zaměstnavatelé při vypovídání pracovního poměru chovají neeticky.
Existuje hned několik způsobů rozvázání pracovního poměru. Kromě běžné formy, kterou je výpověď, to může být i zrušení ve zkušební době, okamžité zrušení nebo také dohoda. Právě do té často firmy své zaměstnance nutí, ale ne vždy se na to vyplatí přistupovat, protože v některých případech se tím člověk zbytečně připravuje o odstupné, na které by třeba měl nárok.
Výpověď dohodou jako mylné označení
Mnozí chybně zaměňují dva pojmy. Výpověď dohodou je totiž termín zcela zavádějící. Ve skutečnosti se nejedná o výpověď jako takovou, ale o dvoustrannou dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výpověď je totiž jednostranným aktem, během kterého jedna strana oznamuje druhé, že pracovní poměr ukončuje. Oproti tomu dohoda vyžaduje souhlas obou stran.
Co obnáší tento způsob ukončení pracovního poměru
Rozvázání pracovního poměru dohodou je formálně nejjednodušší způsob. Musí být provedeno písemně a je nutný souhlas obou stran, tedy zaměstnance a zaměstnavatele, a to ke sjednanému dni. Ten ovšem nesmí předcházet dni, ke kterému byla podepsaná. Rozvázání je možné provést z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez udání důvodu. Zaměstnanci následně vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Právník radí na ukončení pracovního poměru dohodou nepřistupovat.
, ...
Proč není tento způsob vhodným řešením
Skončit v zaměstnání tzv. na dohodu není zrovna výhrou. Na první pohled to sice může vypadat tak, že jde jen o formalitu a pohodlné řešení, které pomůže oběma zúčastněným stranám skončit pracovní vztah bez konfliktů. Ve skutečnosti ale hraje důležitou roli to, co je v dokumentu uvedeno. Pokud totiž není zmíněno, že důvodem ukončení jsou organizační změny, může zaměstnanec následně přijít o odstupné, přestože by mu na něj ze zákona vznikl nárok.
Na co si dát největší pozor
Pokud podepisujete dohodu o ukončení z organizačních důvodů (např. pro nadbytečnost nebo z důvodu zrušení místa), vzniká vám podle zákoníku práce nárok na odstupné až do výše trojnásobku průměrného výdělku. Od roku 2025 se navíc do délky pracovního poměru pro účely výše odstupného započítává i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud skončil a obnovil se v intervalu nejvýše šesti měsíců. Díky tomu může být nakonec odstupné o něco vyšší. V případě, že není důvod v dohodě uveden, může být následné prokazování nároku složitější. Výpovědní doba neběží a pracovní poměr tak končí sjednaným dnem. Je proto třeba myslet na to, že pokud nebudete nastupovat do nového zaměstnání, je nutné se do 3 pracovních dnů nahlásit na Úřad práce, aby vás stát zaevidoval a platil za vás zdravotní pojištění.
Díky malé chybě se můžete zbytečně připravit o odstupné.
, ...
Jak v takovém případě postupovat
Pokud vám zaměstnavatel navrhuje ukončit poměr dohodou, neměli byste na ni přistupovat. V případě, že vám bude tento způsob nabídnut, je nutné zvážit několik důležitých věcí. V první řadě rozhodně nic nepodepisujte pod tlakem a vše si důkladně rozmyslete. Nikdo vás nesmí k podepsání nutit. Máte právo si vzít návrh domů a v klidu si jej prostudovat. Je důležité vědět to, že i pokud důvod není uveden důvod, ale reálně se jednalo o organizační změny, lze nárok na odstupné prokázat. Může to být ale poměrně komplikované.
Jak radí právník: „Ukončení pracovního poměru dohodou může znamenat nárok na odstupné (až trojnásobek mzdy). Důvody ukončení sice nepatří mezi povinné náležitosti dohody, ale pokud podepisujete dohodu z organizačních důvodů, trvejte na jejich výslovném uvedení. Bez toho se nárok na odstupné prokazuje jen velmi těžko.“
