Tato 4 slova v pracovní smlouvě znamenají, že vás šéf může kdykoliv vyhodit bez odstupného. Raději si je zkontrolujte

Klasické rozvázání pra­covního poměru určuje zákoník práce, který běžně nastavuje také minimálně dvouměsíční výpovědní dobu. Ta po novele od 1. 6. 2025 začíná běžet už dnem doručení výpovědi. Zaměs­tnavatel může dát klasickou výpověď zaměstnanci pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce, například kvůli zrušení pracovní pozice, jinak je výpověď neplatná. Při po­dobných organi­začních změnách má pak zaměstnanec na­víc právo na odstupné. 

Formálně nejjednodušší ale bývá rozvázání pracovního poměru dohodou, kdy si zaměstnanec a zaměstnavatel nejčastěji sjednají přesné datum, kdy pracovní poměr formálně skončí. Jediným omezením je, že konec nesmí předcházet dnu, kdy se dohoda podepisuje. Pracovní poměr tak může skončit nejdříve ke dni podpisu.

Výjimka potvrzuje pravidlo 

iMG-1

Pracovní smlouvu lze rozvázat „ze dne na den“ i bez dohody, ale pouze ve výjimečných případech, kdy zaměstnanec závažně poruší podmínky vyplývající z pracovního poměru „zvlášť hrubým způsobem“. Za­městnavatel však takový důvod nemůže používat libovolně. Naopak, okolnosti se v praxi přísně posuzují a tyto případy tak mohou často končit až u soudu, který oprávněnost takového jednání důkladně prověřuje. Jednou z konkrét­ních situací může být například nepodmíněné pra­vomocné odsouzení zaměstnance k výkonu trestu odnětí svobody za úmyslný tres­tný čin. 

Pokud má tedy zaměstnavatel oprávněný důvod, může využít tato 4 slova ze zákoníku práce: „okamžité zrušení pracovního poměru“. To však musí být doručeno zaměstnanci písemně a musí obsahovat konkrétní důvod propuštění. V tomto případě pak zaměstnanec ne­má nárok na žádnou výpovědní dobu ani na odstupné a pracovní poměr končí momentem doručení písemnosti.

Stejné povinnosti, ale bez ochrany 

Úplně jiná je ale situace u lidí, jejichž běžný den vypadá stejně jako u běžných zaměstnanců, ale uzavřeli spolupráci „na IČO“. Ti mohou v praxi chodit stejně jako jejich zaměstnaní kolegové každý den do kanceláře, dodržovat pevně stanovenou pracovní dobu, poslouchat svého nadřízeného i poctivě plnit úkoly, nebo mít dokonce uzavřenou smlouvu o spo­lupráci. Ta se ale od té pracovní liší dů­ležitou „drobností“. Ve skutečnosti to­tiž nejde o pracovní vztah, ale o domluvu mezi dvěma podnikatelskými subjekty. 

Výše popsaná situace by svým charakterem odpovídala švar­csystému. Jedná se pak o nelegální formu zaměstná­vání „na IČO“, protože vykazuje znaky závislé práce, aniž by šlo o pracovněprávní vztah. Závislá práce může být totiž legálně vykonávána pouze v pracovněprávním vztahu, což se týká HPP, DPP nebo DPČ. 

K práci na IČO láká i možnost práce na dálku. , ...

Formalita, nebo reálné riziko? 

Z pohledu jis­toty, stabili­ty a dlouhodobého zabezpečení pravidelného přítoku financí tak vypadá na první pohled výhodněji nechat se zaměstnat na HPP. Kromě men­šího rizika náhlé ztráty zaměstnání v něm můžete počítat také s každoroční dovolenou v délce minimálně 4 týdnů, placenou nemocenskou, zaměstnaneckými benefity a také s jasně daným režimem daným pevně stanovenou pracovní dobou. 

Ale právě určitá „nesvoboda“ je tím, co lidi často pohání k vlastnímu podnikání, které dokáže nabídnout větší míru flexibili­ty. Další motivací může být možnost dosáhnout na vyšší výdělky, což bývá i důvodem, proč řada lidí zariskuje a přij­me pozici, která odpovídá švarcsystému. Pokud totiž zaměstnavatel nebude za pracovníka platit odvody, může si dovolit přiznat mu měsíčně větší částky. Běžnou praxí je to u nás například v IT segmentu, kde podle odhadů PAQ Research pra­cuje zhruba každý pátý živnostník. 

A proč jde o riziko? Pokuty za švarcsystém totiž hrozí od úřadů nejen firmám, ale také samotným OSVČ, kteří práci se závislými znaky vykonávají. Ten, kdo výkon nelegální práce umožní, může dostat od státu pokutu až do výše 10 milionů korun. Fyzické osobě může hrozit v tomto případě pokuta za přestupek až do 100 tisíc korun. Český švarcsystém však zřejmě čeká od ledna 2027 zásadní změna. Pokuty by se nově totiž měly týkat jen zaměstnavatelů, kteří tento druh nelegální, ale v Česku velmi rozšířené práce umožní, nikoli samotných pracovníků.