Stát mění podmínky pro živnostníky. Nový zákon může zkomplikovat spolupráci tisícům lidí

Název nelegálního způsobu spolupráce švarcsystém byl odvozen od jména podnikatele Miroslava Švarce. Ten totiž patřil k prvním, kteří tento systém začali systémově využívat ve svém podnikání, a to již na začátku 90. let minulého století. Svým zaměstnancům jednoduše navrhl, aby začali pracovat na živnostenský list, což pro obě strany znamenalo vyšší příjmy, ovšem zaměstnanci na tom mnohem více tratili. 

Na rozdíl od klasických zaměstnanců neměli nárok na placenou dovolenou ani odstupné a jejich pracovní doba nebyla nijak regulována, protože nepodléhala zákoníku práce. OSVČ se prakticky stali zaměstnanci, jenže bez veškerých výhod, které zaměstnanci mají. Jakmile se na šikovný systém, jenž Švarc vymyslel, přišlo, zlidovělo pro něj pojmenování švarcsystém. 

Jak poznat co je švarcsystém 

Ačkoliv od devadesátek uplynulo poměrně hodně let, švarcsystému se podařilo přetrvat, a stále se najde mnoho zaměstnavatelů, kteří ho praktikují, ačkoliv je nelegální. Možná spoléhají na to, že odhalit švarcsystém není až tak jednoduché a pravidla ze zákoníku práce si lze interpretovat různě. 

OSVČ, která se stane součástí švarcsystému, se vzdává svobody a neomezených příjmů. Zároveň sice vykonává práci jako řadový zaměstnanec, ale nemá nárok na placenou dovolenou ani nemocenskou. Na nemocenskou má právo pouze v případě, že si sám sjedná nemocenské pojištění. Zaměstnavatel nemá s podnikatelem žádné papírování a starosti, neboť OSVČ si sám hlídá odvody, daně a další administrativu a zpravidla si i sám platí za vybavení nezbytné pro výkon práce. Zároveň by měl počítat s tím, že vzhledem k minimálním odvodům na sociální pojištění bude mít výrazně nižší důchod než běžný zaměstnanec.

Naštěstí se odhalení tohoto nelegálního systému stalo mnohem jednodušší díky jednomu jedinému kritériu: ekonomické závislosti. V případě, že je podnikatel ekonomicky závislý na jediné společnosti, s největší pravděpodobností se jedná o švarcsystém. Jenže zaměstnavatelé se dlouhodobě snažili systém obejít – a nebylo tak snadné odhalit, zda se skutečně jedná o nelegální způsob zaměstnávání. 

Jedním ze znaků švarcsystému je ekonomická závislost , ...

Pokuta a zákaz činnosti

Pokud stát praktikování švarcsystému odhalí, nehrozí pokuta pouze zaměstnavateli, ale také podnikateli, který s ním spolupracuje. Pokuta pro zaměstnavatele se mohla dříve vyšplhat až k 10 milionům korun, OSVČ mohly zaplatit až 100 tisíc korun. Jenže tyto pokuty se nyní sníží a místo deseti milionů zaplatí firmy „pouze” 3 miliony a u pracovníků se již nebude jednat o nelegální činnost, ale o „nehlášenou činnost”.

Změna definice závislé práce v zákoníku 

Letos v prosinci by totiž měl vejít v platnost zákon o platformové práci, který reaguje na povinnost převzít evropskou směrnici o práci prostřednictvím platforem. Ten je reakcí na růst platformové ekonomiky, v níž panuje spousta nejasností kolem postavení těch, kdo přes platformy pracují. Díky úpravě zákona by mělo dojít k posílení ochrany pracovníků a zároveň k snazšímu posuzování toho, kdy se jedná o samostatnou činnost, a kdy už se dá hovořit o závislé práci. 

Platformy v Česku jen vzkvétají a netýkají se pouze rozvozu jídla a taxislužeb, ale také úklidu, péče o děti, vzdělávání a online služeb. Dostupná data ukazují, že touto formou si alespoň jednou měsíčně vydělává přibližně 145 tisíc lidí. Pro mnoho z nich se jedná o přivýdělek ke studiu, rodičovské dovolené či jinému zaměstnání, ale někteří z nich jsou součástí švarcsystému. 

Závislá práce automaticky znamená zaměstnanecký vztah

A právě kvůli tomu bude zavedena vyvratitelná právní domněnka. „Platformová ekonomika je dnes plnohodnotnou součástí trhu práce a využívají ji desítky tisíc lidí. Právní úprava by měla reagovat na realitu, ale zároveň nepřipravit pracovníky o flexibilitu, která je pro ně často klíčová. Výzvou bude najít rovnováhu mezi ochranou a svobodou, a zároveň nastavit pravidla tak, aby byla srozumitelná pro pracovníky i platformy,“ říká Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Pokud práce ponese znaky závislé práce, bude se předpokládat zaměstnanecký vztah. Jestli to bude chtít digitální platforma vyvrátit, bude muset dokázat opak.

Digitální platformy již dávno nejsou jen rozvoz jídla a taxislužby , ...

Větší ochrana pracovníků, nebo vzkvétání švarcsystému?

„Z pracovněpráv­ního hlediska bude klíčové, že se více zpřehlední vztah mezi platformou a pracovníkem. Pokud platforma fakticky organizuje práci, kontroluje její výkon a určuje podmínky, bude se velmi obtížně bránit závěru, že jde o závislou práci,“ upozorňuje advokátka Kateřina Poláková z kanceláře Dostupný advokát.

Odborníci se shodují na tom, že nová právní úprava přinese vyšší ochranu pracovníků a také se zasadí o transparentnost ze strany platforem. Jenže zde narážíme na fakt, že závislá práce bude posuzována podle čtyř kritérií. Jakmile jedno z nich nebude splněno, nejedná se o švarcsystém. 

Hlavní dvě kritéria mají být:

• vztah nadřízenosti a podřízenosti  

• výkon práce jménem zaměstnavatele

Tím, že při posuzování bude kladen důraz zejména na tato dvě kritéria, mohou být vztahy mezi zaměstnavatelem a OSVČ, které se pohybují na hranici, špatně určené jako spolupráce a nikoliv švarcsystém. Zatímco dosud se výklad švarcsystému mohl lišit a ekonomická závislost patřila ke klíčovým prvkům, nyní ustoupí do pozadí. Bohužel právě ekonomická závislost bývá nejčastějším ukazatelem toho, co je závislá práce.

Návrh zákona o platformové práci a doprovodná novela zákoníku práce se nyní nacházejí v meziresortním připomínkovém řízení. Ačkoli se tváří, že mají pomáhat chránit OSVČ, uvidíme, zda tomu tak nakonec bude. Také je možné, že do doby, než vejde zákon v účinnost, projde ještě další úpravou.