Vláda chystá další čistku: Tvrdé škrty zasáhnou stovky pracovních míst, jiní si ale finančně výrazně polepší
Současná vláda se od svého nástupu prezentuje mimo jiné snahou o zeštíhlení státní správy. Pod tímto pojmem se prakticky skrývá propouštění úředníků. Některé pozice mají být zcela zrušené, jiné čeká přeobsazení.
Vláda zahájila úvodní vlnu propouštění téměř ihned po nástupu do funkce. Od začátku ledna již postupně ubylo 322 pracovních míst. Personální změny byly zpočátku směřovány především na personál na ministerstvech. Současný premiér Andrej Babiš (ANO) se již tehdy (tedy na konci minulého roku) nechal slyšet, že chce kabinet ušetřit na jejich provozu pět procent. Nyní se o slovo přihlásila druhá vlna zeštíhlování státní správy, a to i přesto, že již první propouštění vyvolalo částečný odpor nětkerých odborářů nebo diplomatů.
Kdy by měla přijít další vlna propouštění státních úředníků?
Další část výpovědí by údajně měla přijít již na začátku letošních prázdnin, jak dříve uvedl zpravodajský portál e15 s odkazem na své zdroje. Tuto informaci zanedlouho poté v zásadě potvrdila ministryně financí, kterou je Alena Schillerová (ANO).
„Počínaje červencem platí nabídka, že pokud rezorty sníží počty zaměstnanců, ušetřené peníze si mohou ponechat. Má je to motivovat k tomu, aby k personálním opatřením sáhly,“ přiblížila tázajícím se novinářům aktuální plány současné vládní koalice, která se skládá z hnutí ANO a stran SPD či Motoristé Sobě.
Ve státní správě aktuálně působí přibližně 73,3 tisíce úředníků. Někteří z nich si tedy již v blízké budoucnosti budou muset s nejvyšší pravděpodobností hledat novou práci.
Co vláda plánuje s ušetřenými prostředky?
Propouštěním by ministerstva měla během letošního roku snížit své provozní a platové výdaje celkově o šest procent. Jestliže některá ministerstva již na začátku tohoto roku snížila zmíněné výdaje o tři procenta, podle vyjádření ministryně financí by je měla do konce prosince snížit minimálně o další tři procenta.
Jak bude s ušetřenými penězi následně nakládáno, by mělo zůstat čistě na rozhodnutí vedení jednotlivých rezortů.
„Mohou je například použít na osobní ohodnocení,“ sdělila k této problematice Schillerová.
Někteří úředníci již o práci přišli
Od počátku letošního roku již bylo na přání současné vlády propuštěno 322 úředníků. Stalo se tak v důsledku takzvané systemizace, kterou příslušníci vlády schválili v prosinci minulého roku.
Nejvyšší počet osob propustil Úřad vlády. „Je to jen začátek. Za Úřad vlády jsme tuto soutěž vyhráli s počtem 117, ale zároveň jsme nějaké lidi nabrali,“ informoval o již provedených změnách premiér Andrej Babiš.
Zatímco ještě v uplynulém roce mělo s Úřadem vlády pracovní smlouvu či jiný pracovní vztah 627 lidí, dnes jich zbylo již pouze 527. Rozdíl tedy činí rovnou stovku.
To je nicméně o poznání méně, než Babiš původně avizoval ještě před volbami. Tehdy lídr strany ANO a současný předseda vlády opakovaně tvrdil, že pokud se stane premiérem, ve Strakově akademii bude okamžitě propuštěno tři sta lidí.
Na pomyslném druhém místě se z hlediska snižování počtu úředních pracovních pozic nachází ministerstvo financí. Tomu se doposud podařilo zrušit celkem 57 míst.
Třetí pozice potom přísluší rezortu průmyslu a obchodu. Ten v úvodní vlně propouštění zrušil 41 pracovních pozic. Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně vede Karel Havlíček (ANO).
Propouštění se každopádně dotklo rovněž dalších ministerstev – dokonce i Ministerstva zdravotnictví, které se jinak nepotýká s nadměrným počtem úředníků. „Systemizace bude v zásadě neutrální, protože naše ministerstvo má 485 zaměstnanců, takže úřad není úplně nějak zásadně nabobtnalý,“ prohlásil Adam Vojtěch, který je v tuto chvíli nejvyšším představitelem tohoto ministerstva. Údajně měli skončit i dlouholetí pracovníci, kteří pro tento rezort pracovali více než deset let.
S poměrně rozsáhlým nesouhlasem se potom setkal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé Sobě). Jeho plán komplexní reorganizace odsoudili někteří diplomati i odboráři.






























































