Banky zakázaly oblíbený způsob platby kartou. Zejména Češi takto platili často každý den
Platit kartou se může zdát jako úkon, který je úplně jednoduchý. Stačí přece mít kartu v ruce a znát PIN. Jenže jedna věc, kterou při tom Češi s oblibou dělají, je trochu problematická. Pokud ji děláte i vy, porušujete podmínky banky. A následky vás mohou zastihnout v té nejzranitelnější době.
Někdy už to udělal téměř každý. Sdílíme se členy domácnosti auto, heslo k internetovému připojení, nebo třeba účet ke streamovacím službám. Jedna věc je ale extrémně riziková – a to sdílení platební karty a údajů k ní. A jde i o momenty, kdy „jen“ pošlete někoho s vaší kartou třeba zaplatit benzín nebo nákup do sámošky. Pravidla jsou totiž neúprosná.
Úplně proti pravidlům
Ať už si mezi sebou půjčují platební kartu manželé, partneři, nebo třeba rodiče a děti, měli by si dát pozor. Podle oficiálních bankovních podmínek je totiž karta nepřenosná, a měl by ji tak používat skutečně jen ten, na jehož jméno je vydaná. Spousta lidí o tom neví, nebo nad tím jen mávne rukou. Nezajímají se o to až do doby, než jim to způsobí nečekané potíže.
Tady u nás v Česku se má ale věc následovně. Podle obchodních podmínek bank je karta vydaná konkrétnímu člověku a zůstává majetkem banky. Ten, kdo tak kartu obdrží, má povinnost zabránit jejímu zneužití. A to si zkrátka při opakovaném půjčování jiným lidem jen tak „neuhlídáte“.
A pokud jste v domácnosti třeba domluvení, že peníze na účtu jednoho z vás jsou tak trochu společné, zpozorněte. Banku zajímá jen jedno jediné – a to, jestli je karta a účet „psaná“ jen na jednoho člověka. Pokud ano, žádná „rodinná úmluva“ není víc než pravidla banky. A to i v případě, že celý dům zná váš PIN a přesně ví, kam pro kartu sáhnout.
Proč se to vůbec řeší?
Zdá se vám to jako nesmysl, který nikdo nikdy nezjistí? Pak byste se měli seznámit s reálnými případy, které se v Česku přihodily. Nejčastějším scénářem je, že z vaší platební karty proběhne neoprávněná transakce. Jste v panice a nevíte, co si počít. Pokud ale v takovou chvíli požádáte o pomoc, může vám půjčování karty s blízkými uškodit.
Banka totiž bude zkoumat, jestli jste dodrželi všechny podmínky tak, jak jste měli. A právě sdílení karty nebo citlivých údajů z ní je zakázáno. Co se ale bude v takovou chvíli reálně dít? Může to ovlivnit proces posuzování vaší reklamace. Něco, co by se v případě dodržení všech podmínek řešilo prakticky a rychle, bude najednou narušeno vaším pochybením. A to třeba jen kvůli tomu, že jste kamarádce půjčili svou kartu, aby s ní šla zaplatit kafe.
V tom nejhorším případě pak bude vaše reklamace zamítnuta. Banka má v takovou chvíli totiž silný argument v podobě porušení stanovených podmínek. I když se tedy zpravidla nemusí nic stát, jednoho nešťastného dne vás tento krok může přijít draze.
Dá se to obejít?
Je potřeba si uvědomit, že něco jako platební karta opravdu není „vstupenkou“ ke společným financím. I když je příjemné, když pošlete partnera s vaší kartou do drogerie nebo necháte dítě vyzvednout balík na dobírku, zahráváte si s osudem.
Banky radí využít mnohem bezpečnější řešení, které je zcela legální. Ideální podle nich je například založení společného účtu. Když bude druhá osoba ve smlouvě figurovat, bude mít i oficiální přístup k pohybům peněz. Pokud se pak přihodí něco nepříjemného, můžete mít klid na duši. Nikdo vás za půjčování karty nebude „popotahovat“.
Můžete ale banku požádat i o další platební kartu na jiné jméno. Většinou máte k účtu ještě jednu zdarma. Každý tak může mít svou vlastní, i když peníze odcházejí jen z jednoho místa. Čekat ale na průšvih se podle bank nevyplácí. Preventivní řešení vyřídíte během pár chvil a ušetříte si tak zbytečný stres.































































