Na tuhle část pracovní smlouvy si dejte velký pozor. Po výpovědi vám může znemožnit nástup do nové práce

Problematické může být například smluvní ujednání, které je známé jako takzvaná konkurenční doložka. Ačkoliv existují případy, kdy může její přítomnost v pracovní smlouvě dávat smysl zaměstnavatelům i zaměstnancům, velmi často přináší citelná negativa. S nimi by měli počítat především zaměstnanci, kteří je mohou pocítit zejména ve chvíli, kdy se ucházejí o pozici v jiné společnosti. Naprosto bezpochyby tedy platí, že případný podpis pracovní smlouvy s konkurenční doložkou by si „běžné“ fyzické osoby i podnikatelé měli nejdříve důkladně promyslet. V opačném případě hrozí srážka s nepříjemnými následky. 

Co je konkurenční doložka zač? 

Konkurenční doložka by měla sloužit jako preventivní le­gislativní opatření, jehož účelem je ochránit zaměstnavatele.

Zaměstnanec se při jejím podpisu zavazuje k tomu, že nebude vykonávat takovou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Dále mu pak náleží povinnost nevykonávat činnosti, které by měly směrem k zaměstnavateli soutěžní povahu. 

Jaká legislativní opatření konkurenční doložku vymezují? 

Konkurenční doložce se věnuje především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Klíčové jsou především paragrafy 310 a 311. V nich je mimo jiné uvedeno právě to, že se podpisem smlouvy s konkurenční doložkou zaměstnanec zavazuje k tomu, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru nesmí vykonávat činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele. Tato doba je však ze zákona omezená na maximálně jeden rok. 

Důležitý je však i § 2001 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), který vymezuje možnosti odstoupení od této smlouvy. Zaměstnanec i zaměstnavatel mají možnost od konkurenční doložky odstoupit. 

Příklad z praxe

V praxi toto smluvní ujednání funguje například takto: Uchazeč o práci podepíše smlouvu s konkurenční doložkou se zaměstnavatelem, který se pohybuje v oblasti vývoje dopravních bezpečnostních prvků. Pokud se daný zaměstnanec následně rozhodne s firmy odejít a ukončí pracovní poměr, nesmí podepsat pracovní smlouvu s jinou firmou, která se rovněž zabývá vývojem dopravních bezpečnostních prvků. 

Jaké jsou naopak povinnosti zaměstnavatele? 

S přítomností konkurenční doložky ve smlouvě se však z pohledu uchazeče o práci nepojí pouze negativa. Zaměstnavateli totiž náleží povinnost všechny nevýhody, které se s tímto smluvním ujednáním spojují, zaměstnancům kompenzovat. 

Jestliže zaměstnavatel podepíše s uchazečem o zaměstnání pracovní smlouvu, ve které se vyskytuje konkurenční doložka, je povinen dané osobě poskytnout přiměřené peněžité vyrovnání. Velmi přesně a srozumitelně je tato povinnost popsána v §310 zákona č. 262/2006 Sb.

Součástí musí být peněžní vyrovnání. , Shutterstock....

„Byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí konkurenční doložky závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku,“ praví toto legislativní opatření. 

Peněžité vyrovnání je ve většině případů splatné pozadu za měsíční období, nicméně smluvní strany mají v tomto směru poměrně volnou ruku. Zákon jim umožňuje domluvit se i na jiné době splatnosti – ta však musí být v takovém případě uvedená přímo v pracovní smlouvě. 

Pokud by zaměstnavatel tento bod nedodržel, konkurenční doložka není platná. To samé platí při nedodržení maximální stanovené doby. 

Konkurenční doložka může být problém zejména v úzce profilovaných oborech. , Shutterstock....

S jakými nevýhodami je nezbytné při podpisu konkurenční doložky počítat? 

Odpověď na tuto otázku je poměrně jasná. Zaměstnanci mohou v důsledku podpisu smlouvy s konkurenční doložkou vzniknout problémy ve chvíli, kdy přijde o zaměstnání, nebo mu jiná společnost nabídne výhodnější pracovní podmínky. 

V takovém případě mohou nepřímé škody dosáhnout desítek, někdy až stovek tisíc korun, a to v důsledku ušlého peněžního zisku. 

Problém se může objevit zejména v souvislosti s obory, které jsou úzce specializované a dobře placené. Jedná se například o některé obory v oblasti informačních technologií, bezpečnosti, technologického vývoje nebo vědeckého výzkumu.