Začínající programátoři si na pohovoru říkají přes 100 tisíc čistého a firmy jim je ochotně dávají. Nemají totiž na výběr

Za zmínku stojí mimo jiné některé pozice v oblasti informačních technologií. V důsledku toho si pracovníci, kteří v tomto sektoru působí, mohou diktovat své požadavky. To se v mnohých případech projevuje zvyšováním mezd, zaváděním pracovních benefitů či celkovém zlepšování pracovních podmínek. I začínající programátoři si tak často říkají o mzdu přesahující 100 000 korun měsíčně, pokud si uvědomují, že mají zaměstnavateli co nabídnout.  

V sektoru informačních technologií dlouhodobě schází pracovníci 

Poptávka po pracovnících, kteří působí v oblasti informačních technologií, se v průběhu několika uplynulých let výrazně zvyšovala. Společně s tím v poslední době narůstala i nabídka, avšak v současnosti stále platí, že nedokáže vysokou poptávku vyrovnat. 

"Trh práce pro odborníky v oblasti informačních technologií se začíná postupně sytit. Přesto poptávka po jejich službách stále převyšuje nabídku,“ informovala Kateřina Marešová, která figuruje jako ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti Smitio. "Na trhu práce aktuálně nejvíce chybí IT specialisté s dovednostmi v oblasti datové analýzy, kybernetické bezpečnosti, vývoje softwaru, cloudových technologií a umělé inteligence,“ pokračovala.

Mzdy díky tomu rostou rapidním tempem 

Jakmile poptávka ze strany zaměstnavatelů převyšuje nabídku lidských zdrojů, je zřejmé, že se firmy musejí snažit kandidáty zaujmout. To se mimo jiné projevuje právě růstem mezd. 

Nezřídka se pak stává, že i uchazeč o juniorní pozici požaduje nástupní mzdu alespoň 100 000 korun, pokud má dostatek znalostí. Pozici s nejvyšším mzdou představuje IT architekt. 

Zkušení programátoři si pak mnohdy fakturují (mnoho pracovníků v IT figuruje jako OSVČ) i o poznání více. 

"Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc. Během našeho březnového průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UI designer odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ informovala Denisa Janatová.

Zajímavé je i to, že si programátoři situaci na pracovním trhu v mnoha případech velmi dobře uvědomují. V důsledku toho při hledání práce často ani nereagují na nabídky, které neodpovídají jejich požadavkům. 

"Podle našeho průzkum 43,2 procenta respondentů uvedlo, že na inzerát, kde je uvedena nižší mzda, by ani nereagovalo, 35,1 procenta je ochotno finanční požadavky snížit v případě zajímavého projektu a 13,5 procenta na nabídku reaguje s cílem zaměstnavatele přesvědčit o navýšení mzdy,“ sdělila v tomto směru Janatová. 

Programátoři si běžně vydělají přes 100 000 Kč měsíčně. , ...

Co stojí za stávající situací v oblasti informačních technologií?

Důvodů, proč v sektoru informačních technologií poptávka stále převyšuje nabídku, existuje hned několik. 

V první řadě stojí za zmínku skutečnost, že mnohé společnosti i státní úřady kladou důraz na digitalizaci. 

"Způsobuje to velký tlak na digitalizaci firem i státní správy a odborníci chybí. Netýká se to ovšem jen IT technologií, ale téměř všech expertních oborů a specializovaných pracovních zaměření,“ vysvětlila v minulosti projektová manažerka Martina Vaníčková. Její vyjádření je každopádně stále aktuální. 

I proto stát nabízí možnost rekvalifikace právě v IT. 

Dalším důvodem může být nepříznivá demografická situace: Česká populace stárne, což se projevuje na celém pracovním trhu tím způsobem, že počet pracovníků odcházejících do důchodu převyšuje celkový počet absolventů učilišť, středních i vysokých škol. Tento faktor se sice nejzásadněji projevuje v oblasti řemesel, ani sektor informačních technologií však není před negativními dopady této skutečnosti ušetřen. 

Role přísluší i stárnutí české populace. , ...

Dále by se pak slušel zmínit odliv (zejména mladých) pracovníků do zahraničí. Zaměstnanci se často stěhují za prací do cizích států z toho důvodu, že v nich firmy nabízejí lepší pracovní podmínky a zejména vyšší mzdu. A je to právě sektor informačních technologií, ve kterém se s nedostatkem pracovníků potýkají i v zahraničí. Čeští programátoři jsou tím pádem mnohdy žádaní i v cizích státech. Za zmínku v tomto směru stojí například Německo. 

"I na německém trhu vidíme, že je situace podobná jako v Česku. I v Německu se potýkají s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a nedostatkem IT pracovníků,“ kon­statovala manažerka lidských zdrojů Lucie Boháčková.