Tvrdé omezení sociálních sítí v EU by mohlo nastat letos v létě, tvrdí Ursula von der Leyen
O tom, do jaké míry by měly mít děti možnost využívat internet, se vedou diskuze již dlouhou řadu let. S příchodem a následným strmým vzestupem popularity sociálních sítí se intenzita této debaty začala výrazně navyšovat.
Sledovat v Google Zprávách
Zatímco někteří evropští politici či odborníci s jakýmkoliv omezováním nesouhlasí, jiní poukazují na nutnost zásahu. Například mnozí psychologové poukazují na skutečnost, že nadměrná konzumace online obsahu může mít negativní vliv na lidskou psychiku, přičemž u dětí to platí obzvláště. Další hrozbu představují dezinformace, kterým mohou určité skupiny obyvatel (mimo jiné právě děti) snáze podlehnout.
Evropská unie již o návrhu na omezení přístupu k sociálním sítím debatuje
Ursula von der Leyenová, která je současnou předsedkyní Evropské komise, prohlásila, že zvýšení věkového limitu pro používání sociálních sítí je na stole. Návrh by podle jejích slov mohl přijít již letos v létě, přičemž pravidla by se vztahovala na celou Evropskou unii.
„Myslím, že musíme zvážit zvýšení věkového limitu pro pohyb na sociálních sítích,“ informovala Leyenová na konferenci v dánské Kodani o tom, jak chránit děti v době nástupu umělé inteligence. „Dětství a rané dospívání jsou formativní roky, věřím, že bychom měli dát našim dětem více času, aby se v této zranitelné fázi staly odolnými,“ dodala.
Věkové omezení přístupu k sociálním sítím již některé státy zavedly
Zatímco žádná legislativa ohledně věkového omezení přístupu k sociálním sítím, která by se vztahovala na celou Evropskou unii, doposud nebyla schválena, v některých členských státech se politici již rozhodli zakročit.
Například ve Francii byl na začátku letošního roku na půdě tamějšího parlamentu schválen zákon, který by omezil dětem do 15 let přístup k sociálním sítím jako TikTok nebo Snapchat apod. Pokud jej řádně schválí rovněž senát, měl by začít platit již od září tohoto roku.
O definitivním zákazu přístupu dětí k sociálním sítím již dříve rozhodlo Řecko. Omezení přístupu k těmto sítím by tam mělo započít se začátkem příštího roku. „Rozhodli jsme se zavést obtížné, ale nutné opatření: zakázat přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let,“ oznámil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. „Věda říká jasně, že když dítě tráví hodiny před obrazovkou, jeho mozek si neodpočine,“ snažil se zavedené opatření vysvětlit.
Různá omezení, která se týkají přístupu dětí na sociální sítě, však zavádějí i státy z jiných koutů světa.
Průkopníkem v této oblasti se stala Austrálie, která již zvýšila minimální věk pro používání sociálních sítí na 16 let. Právě tento stát uváděla za příklad i Ursula von der Leyen v rámci diskuze o této problematice.
Různé formy omezení či zákazů pak byly zavedeny (nebo se jejich zavedení připravuje) v Dánsku, Španělsku, Polsku, Rakousku, Indonésii nebo Malajsii.
Jak vypadá situace v České republice?
O omezení přístupu dětí na sociální sítě se hovoří i na území České republiky. Podle průzkumu, který provedla pojišťovna Uniqa v letošním roce, by zákaz přístupu na sociální sítě dětem do 15 let podpořilo přibližně 82 % všech dotazovaných.
Pro zákaz je například i Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém.
"Sítě mají nepochybně devastující efekt na zdraví, a nejen duševní, dětí i dospívajících, a omezení je namístě. Musíme si zároveň ale položit otázku, kdo vychovává naše děti a nese primární odpovědnost za jejich výchovu – to nemůže být pouze stát. Představme si, že za současný stav fyzického a duševního zdraví převezme odpovědnost stát a dá rodičům vzkaz: ‚Nebojte se, vše bude v pořádku, protože my to za vás vyřešíme.‘ To nemůže nikdy fungovat,“ uvedl Bém pro CNN Prima NEWS.
Jiní jsou proti
Ne všichni odborníci se ovšem na nutnosti zavedení opatření shodnou.
„V současné době ale neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů. Hrozí, že zavedeme opatření, která mohou napáchat nejasné škody, a vlastně tak psychickému zdraví dospívajících spíše uškodit,“ informovala Michaela Šaradín Lebedíková, která je členkou odborného týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) Fakulty sociálních studií MU.
Například studie vědců z Harvardu ukázala, že abstinence od sociálních médií může mít na lidi negativní dopady – například kvůli omezení kontaktu s přáteli.
Lepší cestou je tak podle některých spíše řádná edukace. Děti (i jiné ohrožené skupiny) by měly být jasně informovány o dezinformacích a jiných rizicích, která se s užíváním sociálních sítí pojí.
