Zaměstnavatelé rádi dávají „padáka na hodinu“. Většinou na to nemají právo a soudy přiznávají statisícové odškodné

Termín „výpověď na hodinu“ český zákoník nezná, ale hovoří o „okamžitém zrušení pracovního poměru“. Spousta zaměstnavatelů však nezná přísná pravidla takových výpovědí. Proto jsou mnohdy dávány neprávem. V takovém případě vám může náležet zajímavé finanční odškodné.

Právní možnosti výpovědi na hodinu

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) není výpověď na hodinu ze strany zaměstnavatele zase tak jednoduchá. Lze tak učinit jen ve výjimečných případech. V jakých konkrétně?

• Pokud byl zaměstnanec odsouzen pravomocně pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody delší než rok, případně byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi na minimálně 6 měsíců.
• Jestliže zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Musí k tomu ovšem dojít zvlášť hrubým způsobem a zároveň musí jít o porušení povinnosti, jež intenzitou opravňuje k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Pracovní poměr naopak nemůže být okamžitě zrušen s těhotnou zaměstnankyní či zaměstnankyní na mateřské dovolené, se zaměstnancem na otcovské dovolené ani při čerpání rodičovské dovolené. Jednou ze základních podmínek je navíc výpověď písemnou formou. Jinak se k ní nepřihlíží.

K okamžitému zrušení pracovního poměru musí dojít písemnou formou , ...

Dále platí, že zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl, nejpozději však do 15 měsíců ode dne, kdy tento důvod vznikl. Právní předpisy jsou zkrátka dosti striktní, přičemž se stává, že je zaměstnavatel nez­ná.

Jak se proti okamžité výpovědi bránit?

Dát výpověď skutečně není jen tak. Šéf vám například nemůže v pátek v 19:30 poslat e-mail a v pondělí vás chtít vyhodit proto, že jste neodpověděli. Dostanete-li „padáka na hodinu“ a myslíte si, že to bylo neoprávněné, můžete se bránit u soudu. Musíte ovšem dodržet některé náležitosti.

Zákoník č. 262/2006 Sb, tedy zákoník práce říká, že své nároky může „zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním“. Namítat lze třeba to, že nedošlo ke zvlášť hrubému porušení pracovní povinností.

Ještě než však přistoupíte k soudní cestě, musíte nejprve zaměstnavateli oznámit, že trváte na tom, aby vás nadále zaměstnával. Teprve v případě, že tento krok ke změně stanoviska u šéfa nevedl, můžete se svých práv domáhat žalobou u soudu. Co se stane, pokud dostanete za pravdu?

Svých práv se můžete domáhat soudní cestou , ...

Finanční odškodnění a vrácení do zaměstnání

V případě, že bylo okamžité zrušení pracovního poměru neplatné a zaměstnanec chce ve své práci pokračovat, náleží mu náhrada mzdy nebo platu, a to ve výši průměrného výdělku. Pokud pokračovat nechce, dostane tyto peníze za dobu výpovědní doby. Může se tedy jednat o šestimístnou částku.

Chce-li zaměstnanec pokračovat, náleží mu rovněž dovolená. Ta by měla trvat ode dne, kdy zaměstnavateli oznámil, že trvá na pokračování v práci, do doby, kdy mu to bude umožněno. To je důležité, protože zaměstnavatel ne vždy zaměstnanci i přes rozhodnutí soudu pokračování umožní.

Existují případy, kdy zaměstnanec nebyl na pracoviště vpuštěn a nikdo se s ním nebavil. Státní úřad inspekce práce (SUIP) pak doporučuje obrátit se na soud s další žalobou. Navíc se lze obrátit i na orgány inspekce práce a podat podnět k provedení kontroly dodržování pracovněprávních předpisů.

Problematická může být rovněž „výpověď dohodou“. V takovém případě se často stává, že vám jen firma nechce vyplatit peníze, na které máte nárok.