Češi mohou získat placené volno na hledání nové práce. Zákon jasně definuje, kdy ho musí zaměstnavatel umožnit

Máte totiž nárok na (ne)placené volno. To se do počtu dnů dovolené nepočítá, jedná se o takzvané dny navíc. Jejich uplatnění má ovšem svá specifika. Například přesný počet dnů se odvíjí od toho, jakým způsobem jste práci ukončili, případně z jakého důvodu vám byla výpověď dána.

Odchod z práce

Jakmile se rozhodnete ukončit své pracovní působení na dosavadní pracovišti, je potřeba pracovní vztah rozvázat také formálně – a to výpovědí. Podle zákoníku práce se jedná o jednostranný krok, který může udělat jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Z pozice zaměstnance to máte určitě jednodušší, jelikož můžete dát výpověď kdykoli, bez udání důvodu. Jen si dejte pozor na to, že výpověď nesmí být ústní. Musí být vždy písemná a doručená zaměstnavateli. Poté už tento krok nejde vzít zpět.

Oproti tomu zaměstnavatel vám může dát výpověď jen z důvodů uvedených v zákoně. Nelze si v tomto případě nijak vymýšlet. Důvody mohou být organizační, z nadbytečnosti nebo po závažném porušení pracovních povinností. Důvod musí být ve výpovědi popsaný tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným důvodem. Po doručení výpovědi začne běžet výpovědní doba. Od 1. června 2025 se počítá ode dne, kdy byla výpověď doručena druhé straně, a trvá nejméně dva měsíce.

Výpověď musí být vždy písemná. , ...

Dalším způsobem, jak opustit zaměstnání, je takzvaná výpověď dohodou. Jedná se o hovorový výraz, podle zákona ovšem nic takového neexistuje. Buď jde o výpověď, u které souhlas druhé strany nepotřebujete, nebo o dohodu, kterou musí chtít a podepsat zaměstnanec i zaměstnavatel. Pozor, pokud s dohodou o ukončení pracovního poměru jako zaměstnanec nesouhlasíte, nejste povinni ji podepsat! Dohoda je vždy oboustranná smlouva, s jejímž obsahem musí souhlasit obě strany.

Volno na hledání nové práce

Jakmile se s dosavadním zaměstnavatelem dohodnete na podobě odchodu z práce, můžete se pustit do hledání nové. Na tento proces máte dokonce ze zákona právo využít volné dny navíc, tedy dny, které nejsou součástí řádné dovolené. Jejich přesnou podobu určuje zákon.

• Volno s náhradou mzdy nebo platu

Takové volno může trvat nejvýše 4 dny za předpokladu, že pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, z důvodu nadbytečnosti nebo ze zdravotních důvodů.

Jakmile volno vyčerpáte, máte ještě nárok na další volno v maximálním rozsahu 2 dnů, ovšem bez náhrady mzdy nebo platu. A to na nezbytně nutnou dobu, zejména pro návštěvu úřadu práce a využití tamějších poradenských služeb.

• Volno bez náhrady mzdy nebo platu

Podle zákoníku práce máte nárok na nejvýše dvoudenní volno v případě, že vám zaměstnavatel dal výpověď například z důvodu hrubého porušení vašich pracovních povinností. I v tomto případě můžete využít další neplacené volno na poradenské služby úřadu práce, a to v rozsahu 1 dne.

Volné dny jsou určeny třeba k návštěvě úřadu práce. , ...

Pokud jste pracovní poměr ukončili z jiného důvodu, než jsme popisovali výše, o neplacené volno k hledání nového uplatnění samozřejmě nepřijdete. Přísluší vám 4 dny bez náhrady mzdy nebo platu, k návštěvě úřadu práce pak můžete využít ještě další 2 dny, opět bez náhrady.

Jestli se vás změna zaměstnání týká, určitě o volno svého stávajícího zaměstnavatele požádejte, zaměstnavatel totiž není povinný vás o volných dnech a jejich délce informovat. Tyto volné dny přitom nejsou novinkou, v zákoníku práce už jsou hezkou řádku let. Jen v minulosti se jednalo o půl dne za každý týden výpovědní doby. Ke změně došlo v roce 2025 v rámci takzvané flexinovely zákoníku práce.

„Aktuálně platí, že pracovní volno je k vyhledání nového zaměstnání poskytováno ve výměře celých dnů a čerpáno smí být na nezbytně nutnou dobu, přičemž i čerpání v rozsahu části směny se považuje za spotřebování celého dne,“ dodává závěrem mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Slavík.