Práce načerno jako národní sport: Stát zpřísňuje kontroly a pokutuje už i ty, kteří si jen "přátelsky vypomáhají"

Při splnění určitých předpokladů platí, že taková výpomoc není v rozporu s legislativou České republiky – je tedy naprosto v pořádku. V mnoha případech ji však lze považovat za nelegální práci, na kterou se zdejší úřady pečlivě zaměřují. Pokud je nelegální pracovník odhalen, hrozí finanční postih nejen samotnému „zaměstnavateli“, ale i jemu. Výše sankcí se může u pracujících fyzických osob vyšplhat až na 100 000 korun, firmy pak mohou obdržet dokonce milionové pokuty. Úřady přitom nelegální pracovníky odhalují stále častěji. Za rok 2025 jich „vypátraly“ o 38 % více ve srovnání s rokem 2024. 

Co laik může považovat za výpomoc, zákon často posuzuje mnohem přísněji 

Zatímco příslušníci neodborné veřejnosti by za výpomoc mohli snadno považovat prakticky jakoukoliv práci, která je provedena pro rodinného příslušníka nebo důvěrného známého, legislativní normy kladou v tomto směru mnohem vyšší nároky. 

Aktuálně platí, že za výpomoc je možné označit de facto pouze takovou práci, která je jednorázová a krátkodobá. Prakticky ve všech ostatních případech je třeba s pracujícím uzavřít řádnou smlouvu, a to i tehdy, když se jedná o přítele. Výjimku představuje rodinná výpomoc, kde je situace velmi specifická. 

Kdy se „výpomoc“ stává nelegální prací? 

Pojem nelegální práce je vymezen v ust. § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 

Z tohoto paragrafu vyplývá, že nelegální práce se z výpomoci stává ve chvíli, kdy vykonávaná činnost vykazuje známky závislé práce mimo pracovněprávní vztah. 

Mezi typické znaky závislé práce se řadí mimo jiné soustavnost, přítomnost hierarchie na pracovišti (nadřazenost zaměstnavatele a podřazenost pracovníka), odměna (mzda nebo plat) nebo vymezená pracovní doba. 

Kontroly, které ve většině případů provádí Státní úřad inspekce práce nebo finanční úřad, se pak zaměřují na existenci smlouvy (pokud chybí, jedná se o problém) či evidenci zaměstnanců. Problematické je rovněž vyplácení mzdy v hotovosti (takzvaně „na ruku“), pokud odměna není řádně zdaněna – právě na tuto skutečnost se úředníci zaměřují velmi často. 

Tato pravidla platí v souvislosti s „výpomocí“, kterou vykonává rodinný přítel, soused nebo zcela cizí osoba. 

Výpomoc by neměla vykazovat známky soustavnosti. , ...

Jak je to se zaměstnáváním rodinných příslušníků? 

U rodinných příslušníků je situace výrazně odlišná. Česká legislativa poskytuje v tomto směru zaměstnavatelům o poznání větší volnost. 

Této problematice se věnuje především občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb. 

Klíčový je zejména § 700, který hovoří následovně: „Za rodinný se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manželi sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob.“

„V tomto případě se dokonce počítá jak se soustavnou prací členů rodiny, tak i s jejich odměňováním ve formě podílu na zisku, to vše mimo režim zákoníku práce. Bohužel prozatím stále panují nejasnosti v oblasti zdanění a odvodů z případných podílů na příjmech a výdajích z rodinného závodu,“ informovala Dagmar Kučerová z portálu podnikatel.cz, která se specializuje na mzdové účetnictví a HR. 

I u rodinných příslušníků je nicméně doporučeno sepsat řádnou smlouvu. 

Jaké mají možnosti lidé, kteří chtějí pomáhat v souladu se zákonem? 

Pokud chcete pomáhat legálně, existuje několik možností. 

Jestliže práce neprobíhá celoročně, tou nejjednodušší je dohoda o provedení práce (DPP). Ta je charakteristická limitem 300 hodin ročně. Při příjmu alespoň 25 % průměrné mzdy je třeba odvádět pojistné (pro rok 2026: 12 000 Kč). 

Další možností je podpis dohody o pracovní činnosti (DPČ). Ta je určená pro pravidelnou práci v rozsahu maximálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby, zpravidla do 20 hodin týdně.

Vždy je vhodné podepsat smlouvu. , ...

Jaké sankce hrozí při porušení zákona? A co když při „výpomoci“ dojde k úrazu?

Pokud by inspekce odhalila nelegálního pracovníka, zaměstnavateli hrozí pokuta ve výši až 10 000 000 korun. Minimální hranice je v tomto případě stanovena na 50 000 korun. Podnikatelům pak může být dále vyměřen doplatek daně a pojistného. 

Samotní zaměstnanci pak mohou obdržet pokutu ve výši maximálně 100 000 korun. 

Další komplikace pak mohou „vyplout na povrch“ ve chvíli, kdy dojde při výkonu nelegální práce ke zranění. V takovém případě se na úraz nemusí vztahovat pojištění a často ani nevzniká nárok na odškodnění.