Dostali jste vytýkací dopis a bojíte se o své místo? Většinou je to jen nevinné strašení

Vytýkací dopis tak může na zaměstnance působit mnohem hrozivěji, než jaké jsou jeho bezprostřední právní následky. Právě v tomto smyslu lze s určitou nadsázkou mluvit o „strašení“ – člověk si po jeho převzetí může okamžitě představovat výpověď a hledání nové práce, přestože samotný dopis pracovní poměr neukončuje. Jde především o varování, že zaměstnavatel není s určitým jednáním spokojen a požaduje nápravu. Teprve další vývoj a splnění zákonných podmínek mohou vést až k výpovědi.

Kdy se z dopisu stane výpověď

Zákon počítá s tím, že lidé chybují: za jedno zaspání, jeden zapomenutý úkol nebo jednu chybu v tabulce nikoho nevyhazují. Teprve pokud se méně závažné porušování pracovních povinností opakuje soustavně, může za splnění dalších zákonných podmínek zaměstnanec dostat výpověď.

 Ale i tehdy musí zaměstnavatel postupovat podle předpisů: na první nebo druhé porušení pracovních povinností musí reagovat právě vytýkacím dopisem s upozorněním na možnost výpovědi, ještě než dojde k dalšímu, navazujícímu porušení.

K tomu platí ještě jedna podmínka, na kterou zaměstnavatelé často zapomínají: mezi vytýkacím dopisem a případnou výpovědí nesmí uplynout více než šest měsíců. Pokud zaměstnavatel čeká déle, o toto porušení se už výpověď opřít nemůže, i kdyby se problém mezitím znovu opakoval. Chybí-li tyto podmínky, výpověď na tomto základě neobstojí, a to i v případě, kdyby zaměstnanec opravdu opakovaně chyboval. Právě kvůli téhle formální přísnosti se kolem vytýkajícího dopisu drží i představy, které ale s realitou nemají nic společného.

Nejrozšířenější z nich je, že po druhém dopise automaticky následuje „výpověď dohodou“. Dohoda o rozvázání pracovního poměru ovšem vyžaduje souhlas obou stran a žádný dopis ji nemůže nahradit ani vynutit.

Vytýkací dopis je sám o sobě jen ukazatel toho, že je zaměstnavatel s něčím nespokojený. Není sám o sobě důvodem k ukončení pracovního poměru, ani nástrojem nátlaku nebo šikany. Podobně tomu bylo v případě, kdy zaměstnavatel zneužil výpověď jako mstu na stížnost zaměstnankyně.

Podpis neznamená přiznání viny

Hodně zaměstnanců se bojí takový dopis podepsat, protože mají pocit, že tím uznávají vinu. Ve skutečnosti je to ale jinak. Podpis potvrzující převzetí vytýkacího dopisu sám o sobě zpravidla neznamená souhlas s jeho obsahem. Odmítnutí podpisu dopis sám o sobě neruší, jen zaměstnavateli zkomplikuje, jak dokázat doručení. Proto to většina zaměstnavatelů řeší pomocí přítomného svědka nebo doporučeného dopisu.

Nejjednodušší je dopis zkrátka převzít, podepsat s poznámkou, že jde jen o převzetí, a nechat si vlastní kopii. Ta se může hodit ve chvíli, kdyby později došlo na spor o platnost výpovědi. Bez vlastní kopie se totiž pak hůř dokazuje, co přesně a kdy vám bylo vytýkáno a jestli zaměstnavatel vůbec dodržel stanovenou lhůtu.

Když dopis neodpovídá realitě

Pokud si myslíte, že popsaná situace v dopise neodpovídá tomu, co se podle vás skutečně stalo, napište vlastní písemné vyjádření. Stačí stručné a věcné vyjádření, ve kterém popíšete, jak to podle vás bylo, případně můžete přidat důkazy, jako jsou e-maily, docházka nebo svědci.

Taková reakce se pak založí spolu s vytýkacím dopisem. Pokud by později došlo ke sporu o platnosti výpovědi, může vám to pomoci, protože reakce ukazuje, že jste se bránili hned a ne až dodatečně. To radí i advokátní koncipient Mgr. Karel Miškář z advokátní kanceláře JUDr. Davida Pytely. Samotné nevyjádření nesouhlasu automaticky neznamená uznání vytýkaného jednání.

Pokud dojde ke sporu o platnost výpovědi, rozhoduje o něm nakonec soud , ...

Čeho se dopisy nejčastěji týkají

Opakované pozdní příchody na směnu bez omluvy nebo domluvy se šéfem patří mezi nejčastější prohřešky. Stejně často se řeší i neplnění úkolů: opakovaně nesplněné termíny odevzdání práce nebo dlouhodobě rozdělaný projekt, který zaměstnanec navzdory upozorněním nedotáhne do konce. K tomu se mohou přidat i chyby v práci, které pak mají dopad na celou společnost, například chybně vystavená faktura, špatně zadaná objednávka nebo omyl při komunikaci se zákazníkem. A do poslední kategorie patří porušování interních pravidel, například nenošení předepsaných ochranných pomůcek nebo kouření na zakázaných místech.

Jinak se ale posuzuje situace, kdy problém není v porušování pravidel, ale spíše ve výkonu. U zmiňovaných nesplněných úkolů nebo dlouhodobě slabšího výkonu záleží na příčině. Pokud zaměstnanec nedosahuje očekávaných výsledků dlouhodobě, aniž by porušoval pravidla, jde spíše o neuspokojivé pracovní výsledky a pro ty má zákon jiné podmínky.

Ať už jde o porušení pravidel nebo o slabší pracovní výkon, situace může skončit vytýkacím dopisem. Jestli z něj nakonec bude i výpověď, závisí na tom, zda se situace opakovala a jestli zaměstnavatel dodržel postup pro platnou výpověď popsaný výše. Dopis tedy neznamená automatickou výpověď, ale tvářit se, že neexistuje, se nevyplácí.