Odborníci volají po úpravě školního systému. Vadí jim učení toho, co děti v běžném životě nikdy nebudou potřebovat

Naopak klíčové dovednosti, jako je finanční gramotnost, schopnost kritického myšlení nebo bezpečné a analytické využívání umělé inteligence, jsou podle nich na okraji zájmu osnov. Výsledkem jsou absolventi, kteří sice znají přesné letopočty z učebnic dějepisu, ale v praxi si nedokážou ani spočítat úroky u spotřebitelské půjčky nebo rozpoznat záměrnou dezinformaci na internetu.

Styl učení neodpovídá době

Současný trh práce, ale i celá společnost procházejí v poslední době skutečnou a dynamickou transformací. Podle řady expertů se ale český vzdělávací systém částečně zasekl v minulém století, kdy bylo cílem školy předat co největší objem faktických znalostí. Děti se tak často učí zpaměti složité vzorečky, historické letopočty nebo latinské názvy, které si v dnešní digitální době snadno během pár vteřin najdou na internetu.

Podle odhadů expertů se do roku 2030 promění až 39 % všech klíčových dovedností, které budou zaměstnavatelé vyžadovat. Místo tabulkových znalostí bude trh primárně poptávat kritické myšlení, kreativitu, empatii, manuální zručnost a hlavně schopnost se rychle adaptovat na nové technologie. Současné školství na změny ve společnosti a na trhu práce ale nestíhá reagovat. Jednou z největších slabin současných vzdělávacích programů je také chybějící pevné ukotvení finanční gramotnosti.

Péči o finance učí rodiče

Ačkoliv se o tématu finanční gramotnosti dětí diskutuje v odborné veřejnosti již mnoho let, reálná výuka hospodaření s penězi probíhá na mnoha školách stále jen okrajově. Výsledkem je, že děti si do života odnášejí finanční návyky téměř výhradně ze svého rodinného prostředí. Pokud je rodina finančně negramotná nebo rovnou zatížená exekucemi, dítě tento handicap přejímá a dluhová past se dědí do další generace. Tento trend nedávno potvrdila také sekundární analýza mezinárodního testování PISA 2022.

Děti mají hlavně encyklopedické znalosti. , ...

Zpráva, kterou publikovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na svém portálu Edu.cz, prokazuje, že finanční gramotnost českých žáků je silně ovlivněna rodinným zázemím. Analýza navíc upozorňuje na systémové selhání, protože české školy v současné podobě nedokážou tyto sociální a vědomostní rozdíly mezi dětmi účinně vyrovnávat. Podobný problém řeší mnoho evropských zemí, ale například skandinávské země důraz na finanční gramotnost aplikují již delší dobu a rozhodně úspěšně. Česko se tak má kde inspirovat.

Umělá inteligence se ignoruje

Další chronicky opomíjenou oblastí jsou moderní technologie a konkrétně umělá inteligence (AI). Pro dnešní mladé lidi a studenty přitom představuje AI každodenní nástroj, který ve svém běžném životě používají. Školy mnohdy nemají jakoukoliv metodiku, jak k těmto nástrojům přistupovat. Učitelé se v praxi omezují pouze na plošné zákazy, které nedokážou v realitě nijak vymáhat. Na tento stav upozornili například organizátoři celostátní soutěže Finanční gramotnost v březnu 2026. Odhalené podvody v žákovských soutěžích demonstrují, že hranice mezi efektivním využitím AI jako pomůcky a nekalou praktikou je pro žáky velmi tenká a zákazy je od používání AI neodradí. Školy by tak měly své studenty aktivně vyučovat, jak s AI pracovat zodpovědně, správně, ověřovat si její výstupy a vychovat generaci, která bude tento nástroj používat efektivně pro svůj osobní i pracovní život.

Podle zjištění České školní inspekce klesá čtenářská gramotnost žáků. Děti přečtenému textu mnohdy nerozumí a nedokážou z něj vyvodit logické závěry. Přitom současný svět je přesycen informacemi a schopnost rozeznat relevantní zdroj od manipulace se stává nezbytností. Kri­tické myšlení žáků není v praxi rozvíjeno, ale často potlačováno, protože se v plošných testovacích systémech obtížně měří a známkuje. Pedagogové vyučují předepsanou teoretickou látku, ale nepouštějí se do širší analýzy současných problémů. Odborníci varují, že pouhé úpravy Rámcových vzdělávacích programů nestačí a bude třeba více systémových změn.