Letošní zima může přinést pořádnou sněhovou nadílku. Evropě hrozí vpád arktického chladu

Pohonné hmoty v posledních týdnech zdražily natolik, že vláda musela zavést cenový strop, u plynu a elektřiny se výraznější zdražení očekává na konci roku. A pokud by do toho všeho přišla i krutá zima, výdaje průměrných domácností mohou narůst o tisíce korun. I když to prozatím vypadá, že se nám tuhé mrazy vyhnou, rostoucí ceny energií mohou přesto rodinné rozpočty dost nepříjemně zatížit. 

Jaká bude letošní zima? 

Loňská zima patřila podle odborníků z Českého hydrometeorolo­gického ústavu mezi desítku srážkově nejchudších od roku 1961. Podle zveřejněných údajů byly například prosincové teploty hned o 1,5 °C nad normálem, únorové pak dokonce o 1,7 °C. Jediným zimním měsícem, kdy byly teploty nižší, než je běžné, byl leden, kdy se dostaly 1,5 °C pod dlouhodobý průměr.

Nadcházející zima má být přitom v ledasčem podobná. Pro prosinec již existují poměrně spolehlivé odhady, které říkají, že poslední měsíc letošního roku bude nadprůměrně teplý – očekává se, že nad normálem bude o jeden až dva stupně. Co se týče ledna, i u něj se modely shodují na potenciálně nadprůměrných teplotách, ovšem mohou hrozit výraznější výkyvy počasí. V jednom týdnu se tak mohou vystřídat slunečné dny, kruté mrazy i následná obleva. Opravdovým zimním měsícem však podle aktuálního výhledu bude až únor, pro který modely naznačují vyšší pravděpodobnost nadprůměrných srážek a sněžení v celé střední Evropě.

Co může vývoj ovlivnit? 

Samotný průběh letošní zimy bude do značné míry ovlivněn dvěma souvisejícími jevy. Tím prvním je mimořádně silné El Niño v tropickém Pacifiku. Jde o přirozený klimatický jev, při kterém se povrchové vody Tichého oceánu v oblasti rovníku ohřívají nad dlouhodobý průměr. Tím se mění globální proudění vzduchu, v důsledku čehož může docházet k oslabení polárního víru, který může propouštět studený arktický vzduch do nižších zeměpisných šířek. Dopad tohoto jevu na Evropu je však i mezi meteorology předmětem diskuzí. 

Důležitějším faktorem je však samotný polární vír, který do značné míry určuje charakter zimy. Jeho stabilita a síla rozhodují o tom, kde se v zimě ocitne nejchladnější arktický vzduch – dokud je polární vír stabilní a silný, funguje jako bariéra, která drží studený vzduch uzavřený v polárních oblastech, takže zima v Evropě je spíše mírnější. Jakmile však dojde k jeho narušení, studený arktický vzduch se dostává do střední Evropy a přináší mrazy i častější sněžení. Podle aktuálních předpovědí by přitom k oslabení polárního víru mohlo dojít v průběhu ledna – proto odborníci predikují, že právě únor přinese nadprůměrné množství sněhu a zimní počasí.

Snížení vnitřní teploty o jediný stupeň Celsia dokáže ušetřit až 6 % spotřebované energie. , ...

I pár stupňů může ušetřit tisíce

Odborníci z ČEZ Akademie ve svých materiálech často opakují jednoduché pravidlo týkající se teploty uvnitř domu: „Nejprve si změřte, na jakou teplotu vytápíte jednotlivé místnosti. Zatímco v České republice je běžné vytápět až na 24 °C, jinde v Evropě se obyvatelstvo spokojí jen s 20 °C. Každý stupeň nad tuto hranici pak představuje průměrné zvýšení nákladů za vytápění o 6 %.“

Matematika je proto nekompromisní – pokud se rozhodnete zvýšit teplotu v místnosti z 20 na 22 °C, spotřeba energie roste o přibližně 12 procent. Při 24 °C je to už zhruba o čtvrtinu víc. A to, jaká je venkovní teplota, do značné míry ovlivňuje, kolik tepla musí dodávat kotel, aby udržel stabilní teplotu uvnitř domu. 

Největší dopad by případná chladnější zima měla na rodinné domy, ať už vytápěné elektrokotlem, plynovým kotlem nebo tepelným čerpadlem. Naopak nejmenší přímý dopad má intenzita počasí na byty s centrálním vytápěním, protože podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. se účet za topení v bytových domech rozúčtovává mezi všechny byty v poměru 40–60 % jako základní složka (podle plochy bytu) a spotřební složka (podle měřičů tepla). Samotné šetření jedné domácnosti tak vede jen k relativně menším úsporám. Aby byla ušetřená částka relevantní, museli by šetřit všichni sousedé.

I když tedy meteorologové aktuálně předpovídají spíše mírnější zimu, spoléhat se jen na predikce se nevyplácí. Nejúčinnější obranou proti vysokým nedoplatkům tak i nadále zůstává včasná kontrola nastavení topení i zbytečné nepřetápění obytných místností.