Od ledna si domácnosti připlatí za elektřinu, zdražení se dotkne i lidí s fixací. Velcí dodavatelé oznámili nové ceníky
Největší dodavatelé elektřiny zveřejnili v posledních dnech ceníky, podle kterých budou od ledna účtovat dodávky zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Zároveň s tím se mění i regulovaná část ceny, kterou stanovuje stát a platí ji každá domácnost bez ohledu na to, kdo jí elektřinu dodává a zda má cenu zafixovanou. O kolik si kdo ve finále připlatí, ale nerozhoduje jen dodavatel.
Každá faktura za elektřinu se skládá ze dvou hlavních částí. Cenu silové elektřiny a stálý měsíční plat si určuje dodavatel a právě tuto část si zákazník může zafixovat. Platby za distribuci, systémové služby nebo jistič zase stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a ty se změní i pro domácnosti s fixací. Od ledna 2027 zdraží ve většině případů obě části.
Dodavatelé zvedají ceny bez fixací
Největší dodavatel ČEZ od ledna zvýší cenu silové elektřiny, tedy samotné energie bez poplatků za její přenos sítí, zhruba 1,6 milionu zákazníků bez fixace. V nejběžnější sazbě D02d, kterou mají domácnosti bez elektrického ohřevu vody a topení, zaplatí 4 190 Kč za MWh s DPH místo dosavadních 3 860 Kč. Při spotřebě 3 MWh ročně to vyjde na zhruba tisíc korun navíc. U nefixovaného produktu ČEZ v sazbě D02d podraží samotná silová elektřina o 330 Kč za MWh s DPH, tedy přibližně o 8,5 %.
Cenu bez fixace zvedne od ledna i innogy, a to o 150 Kč na 3 650 Kč za MWh bez DPH. Změna se dotkne menší části z 1,7 milionu odběratelů innogy, většina má totiž podle firmy cenu zafixovanou. „Důvodem je dramatický nárůst velkoobchodních cen energií,“ uvedla společnost pro ČTK. Zájem o fixace letos roste i u dalších dodavatelů, ČEZ podle ČTK eviduje vyšší poptávku hlavně u dvouleté a tříleté fixace.
Pražská energetika změnu cen bez fixace od ledna neoznámila. Produkt PRE bez fixace už teď stojí 4 356 Kč za MWh s DPH a patří k těm nejdražším nabídkám velkých dodavatelů. Ceny nových fixací ale PRE během roku zvedala, tříletou například od října zhruba o desetinu.
E.ON nové ceny bez fixace zatím také neoznámil a v současné době doporučuje spíše fixované produkty. Na svém blogu ale uvádí, že dodavatelé dnes prodávají silovou elektřinu v průměru zhruba za 3 500 Kč za MWh, zatímco začátkem roku to bylo jen lehce nad 3 000 Kč. Domácnost se spotřebou 3 MWh by si podle odhadu společnosti E.ON v roce 2027 mohla připlatit přibližně 2 000 Kč.
Regulované platby porostou mírněji
ERÚ navrhuje zvýšit i regulované ceny elektřiny pro domácnosti a menší firmy: v průměru o 2,8 %. Samotná distribuce má přitom podražit o 4,9 %. Celkový růst regulovaných plateb je nižší proto, že ho tlumí dvě věci. Platba za systémové služby, které pomáhají udržovat stabilitu sítě, má podle návrhu klesnout zhruba o čtvrtinu. Vládní návrh rozpočtu na rok 2027 navíc počítá s tím, že poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, který domácnosti dřív platily na faktuře, bude dál hradit stát. Konečné ceny má úřad podle zákona vydat do konce listopadu.
Velký vliv na cenu za elektřinu má i místo bydliště: každé území má vlastního provozovatele distribuční sítě a ERÚ mu stanovuje ceny podle jeho tamních nákladů. Za distribuci v sazbě D02d zaplatí například domácnost na území ČEZ Distribuce podle návrhu 2 637 Kč za MWh s DPH, na jihu Čech a Moravy u EG.D 2 866 Kč a v Praze 1 903 Kč. U bytu se spotřebou 2,5 MWh ročně může tak rozdíl mezi Prahou a jihem Moravy být i přes 2 400 Kč ročně.
Burza ukazuje, že zdražování nemusí skončit
Dodavatelé navíc nakupují elektřinu s předstihem, proto se pohyby na burze propisují do ceníku se zpožděním. Elektřina s dodávkou na rok 2027 se v říjnu pohybovala kolem 154,5 eura za MWh, před rokem to přitom bylo kolem 96 eur. Podle indikativního pásma ERÚ, tedy orientačních cen fixací, které ERÚ každý měsíc počítá z velkoobchodních cen, se spodní hranice ceny roční fixace za poslední tři měsíce zvedla o 23 %.
S ohledem na vývoj cen vláda 9. listopadu schválila novelu energetického zákona, která má státu umožnit zasáhnout, kdyby ceny mimořádně rostly i nadále. Návrh teprve míří do Sněmovny. Pokud ho poslanci ale schválí a nastane krizová situace, stát by mohl přispět na regulovanou část ceny. Analytik Fio banky Jan Raška v listopadu upozornil, že situace zatím není tak vyhrocená jako v době energetické krize let 2022 a 2023. Podobně to vidí i vedení ČEZ, podle něhož krizový scénář zatím nenastal.





Sledovat v Google Zprávách

















































