Anna si stěžovala na nevhodné chování kolegy v „anonymním dotazníku spokojenosti“. Za týden ji čekala výpověď

Anonymní dotazníky v zaměstnání slouží ke zjištění spokojenosti zaměstnanců, jejich upřímného názoru a odhalení případných skrytých problémů ve firmě. V některých případech jsou klíčem ke zlepšení pracovního prostředí či úpravě benefitů. Nemusí být ovšem vždy tak zcela anonymní, a to obzvláště v dnešní době pokročilých moderních technologií.

Postěžování si na kolegy v dotazníku se může zaměstnanci vymstít

Stěžování si na konkrétní kolegy v dotazníku je jedním z nejčastějších způsobů, jak se zaměstnanec nevědomky prozradí, a může to mít vážné dopady na jeho pozici v týmu i budoucí kariéru. Je to riskantní i z několika dalších důvodů. Výsledky otevřených otázek se často v upravené formě dostanou k vedoucím týmů. Pokud se o stížnosti dozví dotčený kolega, atmosféra v týmu se radikálně zhorší.

Lidé by si měli při vyplňování podobných dotazníků, byť jsou prezentovány jako anonymní, dávat velký pozor zejména na to, pokud si chtějí ulevit a pomluvit kolegy. V neposlední řadě anonymní dotazníky slouží k mapování celkových trendů ve firmě (např. spokojenost s platem, komunikací napříč jednotlivými odděleními apod.). Konkrétní mezilidské spory jejich prostřednictvím HR oddělení nedokáže (a často ani nechce) operativně řešit.

Pomlouvání kolegů v dotazníku se nemusí vyplatit. , ...

Autor vyplněného dotazníku se dá vždy vystopovat

Na nějakou tu anonymitu se v případě vyplňování dotazníků online nedá příliš spoléhat. Pokud jde o tištěnou podobu, což už je v dnešní době spíše nepravděpodobné, zvažte, zda musíte vyplňovat specifické demografické údaje, jestliže nechcete být rozpoznáni. Prozradit vás může i unikátní slovní zásoba nebo uvedení specifických problémů. V případě vyplňování online dotazníku se vyplatí trocha té obezřetnosti, a to především co se týče uvádění konkrétního oddělení ve firmě apod. Mimo to může IT oddělení zjistit, z jakého počítače nebo uživatelského účtu byl dotazník odeslán.

Jak například varuje jeden z diskutujících na diskusním fóru Reddit.com: „Životní tip: „Anonymní“ online průzkumy v práci nejsou nikdy anonymní. Vždycky existuje digitální záznam vaší IP adresy, ID zaměstnance nebo e-mailu, který je spojený s vaším příspěvkem a dá se vysledovat zpátky k vám. Váš manažer si tyhle data může vždycky vyzvednout, aniž by vám to řekl.“

O svou zkušenost se podělila také Anna, která si přála zůstat v anonymitě. „V dotazníku jsem upozornila na nevhodné chování kolegy a myslela jsem si, že odpovědi nikdo nebude spojovat s konkrétními lidmi. O týden později jsem dostala výpověď. Dodnes si myslím, že to spolu souviselo,“ popisuje.

Vyhrocená situace může vygradovat ukončením pracovního poměru. , ...

Ze strany zaměstnavatele jde v takovém případě o nezákonné jednání

Pokud v některých případech situace vyústí až ve výpověď zaměstnance, jde o postup, který by neměl nastávat. Zaměstnavatel se tím totiž může dopustit nezákonného jednání, zejména pokud poruší slibovanou anonymitu dotazníku. Práv­níci každopádně radí nepřistupovat v takovém případě na dohodu. V českém pracovním právu má navíc zaměstnanec silné zastání ve chvíli, kdy se brání proti nevhodnému chování na pracovišti, ať už se jedná o bossing, mobbing nebo třeba sexuální obtěžování. Podobnou praxí je například i propouštění z důvodu omlazení kolektivu.

Pokud je tak jako v tomto případě hlavním motivem výpovědi msta za podání stížnosti, jedná se o zneužití práva. Taková výpověď je u soudu neplatná. S ohledem na GDPR platí to, že pokud byl dotazník prezentován jako anonymní, ale došlo k identifikaci zaměstnance, porušil zaměstnavatel interní pravidla i zákon o ochraně osobních údajů.

Možným scénářem je ovšem ukončení pracovního poměru ve zkušební době. V takovém případě zaměstnavatel standardně důvod uvádět nemusí. Soudy ovšem poukazují na to, že propouštění nesmí být projevem jakékoliv diskriminace či pomsty. Dokazování je ale v tomto ohledu poměrně komplikované.