Stejná pracovní pozice, stejná odpovědnost. Přesto rozdíly v platech mezi Prahou a zbytkem Česka mohou být přes 100 tisíc měsíčně
Výše mzdy v Česku nezávisí ani zdaleka jen na profesi, kvalifikaci a letech praxe. Naprosto zásadní rozdíl dělá to, kde zaměstnanec pracuje. Podle nejnovějších dat ČSÚ představuje průměrná hrubá mzda v Praze bezmála 68 tisíc korun, kdežto v nejhůře placeném Karlovarském kraji je to o více než 25 tisíc méně. U vysoce kvalifikovaných pozic jsou však rozdíly ještě výraznější. Zatímco elitní zaměstnanci v oblasti IT mohou v hlavním městě vydělávat i přes 200 tisíc měsíčně, v regionech nemusí dostat ani třetinu. Rozhodnutí o přestěhování do Prahy však nemusí být matematicky až tak jednoznačné.
Asi nikoho nepřekvapí, že průměrná mzda udává průměrný příjem napříč celou republikou. Už ale nijak nezohledňuje regionální rozdíly, které jsou v Česku poměrně výrazné. A právě to je jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují individuální životní rozhodnutí mnoha Čechů. Obzvlášť u mladých lidí, kteří jsou čerstvými absolventy a zvažují, kde začít kariéru, proto velká města vyhrávají na plné čáře.
Praha je jako jiný svět
Data Českého statistického úřadu jasně ukazují, že Praha je co do průměrné mzdy naprosto odtržená od zbytku republiky. Posuďte sami – takto vypadá průměrná mzda v jednotlivých krajích, přičemž procenta v závorkách ukazují, o kolik nižší je průměr ve srovnání s hlavním městem:
-
Hl. m. Praha: 67 945 Kč
-
Jihomoravský kraj: 49 510 Kč (−27 %)
-
Středočeský kraj: 49 145 Kč (−28 %)
-
Plzeňský kraj: 47 076 Kč (−31 %)
-
Ústecký kraj: 45 482 Kč (−33 %)
-
Jihočeský kraj: 45 071 Kč (−34 %)
-
Moravskoslezský kraj: 45 013 Kč (−34 %)
-
Kraj Vysočina: 44 906 Kč (−34 %)
-
Královéhradecký kraj: 44 673 Kč (−34 %)
-
Liberecký kraj: 44 673 Kč (−34 %)
-
Pardubický kraj: 44 121 Kč (−35 %)
-
Olomoucký kraj: 43 819 Kč (−36 %)
-
Zlínský kraj: 43 072 Kč (−37 %)
-
Karlovarský kraj: 42 391 Kč (−38 %)
Co se týká celé České republiky, průměrná mzda k prvnímu čtvrtletí roku 2026, odkud pocházejí všechna tato data, představovala 50 282 Kč. Za povšimnutí tak stojí, že jediným regionem, který stojí nad celorepublikovou průměrnou mzdou, je právě hlavní město. Pro kompletnost je důležité podotknout, že ČSÚ přiřazuje mzdy podle místa pracoviště, nikoliv bydliště – prakticky to znamená, že dojíždějící z Berouna, Mělníka nebo Benešova se započítávají do pražské statistiky, i když bydlí jinde. To může lehce zkreslovat průměr směrem nahoru pro Prahu a dolů pro okolní regiony.
Proč jsou pražské mzdy vyšší?
Dramatické rozdíly v odměňování mezi Prahou a regiony nejsou dílem žádné náhody, ale stojí za nimi hned několik strukturálních příčin. Tou nejméně překvapivou je, že v Praze sídlí většina velkých mezinárodních i českých korporací – od bank přes pojišťovny až po IT giganty nebo telekomunikační operátory. Tito zaměstnavatelé obvykle nabízejí mezinárodně konkurenceschopné mzdy, na které zaměstnanci v regionech nedosahují.
Dalším důvodem je však také vyšší firemní marže na prodejích, kontraktech i klientech. A zapomínat se nesmí ani na to, že pracovní trh je v Praze velmi diverzifikovaný, nabízí značně kvalifikovanou pracovní sílu i obrovské množství absolventů vysokých škol, o které se prestižní firmy rády zajímají a předhánějí se v tom, jaké podmínky jim nabídnou. Právě tím mnohé společnosti tlačí mzdovou laťku nahoru napříč celým odvětvím.
Vyšší jsou ale i náklady na život
Asi není třeba zdůrazňovat, že obrovská výhoda nominálně vyšších mezd je částečně kompenzovaná tím, že životní náklady hlavního města jsou výrazně vyšší než ve zbytku Česka. Problematické je už jen samotné bydlení – rozdíl mezi Prahou a regiony může být u běžného bytu o velikosti 70 m² klidně i deset tisíc korun měsíčně, tedy 120 tisíc ročně. Nemluvě o situaci, kdy se jedná o nákup nemovitosti. V Praze může metr čtvereční bytu stát cca 150 tisíc korun, v Brně je to kolem 100 tisíc a v Ostravě dokonce jen 50 tisíc korun. Rozdíl mezi Prahou a Ostravou tak může u stejného bytu představovat klidně i 7 milionů korun.
Pokud vezmeme modelový příklad člověka, který si přestěhováním z Plzně nebo Ostravy do Prahy polepší o dvacet tisíc, ale nájem mu vzroste o 10 tisíc, zvýší se jeho disponibilní příjem „jen“ o 10 tisíc korun měsíčně – a to před zahrnutím vyšších cen potravin, dopravy nebo služeb.
Koncentrace nadnárodních firem a technologických gigantů v hlavním městě tlačí platové nabídky nahoru.
, ...
Kde jsou rozdíly největší?
Jelikož s vyšší mzdou jdou ruku v ruce i vyšší náklady na život, přesun do Prahy nemusí být smysluplnou a ekonomicky správnou volbou ani zdaleka pro každého. Obecně se totiž dá říct, že čím vyšší je pozice v korporátní hierarchii a čím specializovanější pozici zastáváte, tím větší bude absolutní rozdíl mezi Prahou a regiony. U základních pozic (pokladní, prodavač, pomocný dělník) bude rozdíl pár tisíc korun, u vrcholového managementu to může být i přes sto tisíc měsíčně.
Podle dat personálních agentur jsou největší rozdíly u pozic, jako jsou manažeři infrastruktury IT, vývojáři, finanční ředitelé nebo členové vrcholového managementu firem. Na výrazně lepší mzdové podmínky si mohou přijít také specializovaní lékaři nebo vybraní pracovníci v marketingu. Pokud v některém z těchto oborů pracujete, má smysl prozkoumat profesní možnosti v hlavním městě. Vždy je ale třeba propočítat, zda stěhování finančně dává smysl – protože ani zvýšení příjmů o 20 tisíc měsíčně nemusí nutně znamenat, že na tom budete co do životní úrovně výrazně lépe.





Sledovat v Google Zprávách















































