Zrušení střídání času: nové nařízení vlády dává konečně jasno v tom, jak to bude příští roky

Vláda Andreje Babiše na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky schválila na začátku září nařízení o zavedení letního času v letech 2027 až 2031, čímž definitivně odložila jakoukoliv naději na brzké zrušení celého systému střídání času. 

Co přesně nové nařízení říká?

Klíčovou právní normou je nové nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2027 až 2031. Nařízení navazuje na ta dosavadní, která platila mezi roky 2022 až 2026, a stanovuje přesné termíny začátku a konce letního času v každém z pěti následujících let: 

• 2027: od 28. března do 31. října

• 2028: od 26. března do 29. října

• 2029: od 25. března do 28. října

• 2030: od 31. března do 27. října

• 2031: od 30. března do 26. října

Jednotná pravidla přitom zůstávají i po aktualizaci stejná – ve 2:00 ráno dojde na jaře k posunu o hodinu dopředu a na podzim ve 3:00 ráno naopak o jednu hodinu zpět. Termíny rovněž vycházejí z obvyklého pravidla poslední březnové neděle a poslední říjnové neděle, která platí v celé Evropské unii od roku 2001. 

Se střídáním času nesouhlasí ministr Šťastný

Jediným členem vlády premiéra Andreje Babiše, který projevil aktivní nesouhlas v rámci připomínkového řízení, byl Boris Šťastný (Motoristé) z pozice ministra pro sport, prevenci a zdraví. V připomínkách uvedl, že požaduje trvalé zavedení zimního času. Současné poznatky podle něj potvrzují, že vnitřní hodiny organismu se synchronizují se slunečním svitem a že posun na letní čas u části lidí narušuje spánek, snižuje výkonnost a zvyšuje zdravotní rizika. Některé z provedených výzkumů přitom opravdu naznačují, že lidský organismus je přirozeně nastavený spíše na standardní zimní čas, zatímco ten letní představuje umělou odchylku. 

MPSV ve svých podkladech ale píše, že v EU se tento negativní vliv změny času na zdraví dosud neprokázal, pouze se objevily krátkodobé potíže u vybraných skupin sledovaných lidí. Zároveň však resort vyzdvihuje i pozitivní stránky letního času – delší světlo do pozdních hodin umožňuje delší pobyt venku.

V USA plánují zůstat u letního času

Zatímco Česko se oficiálně rozhodlo pokračovat ve střídání času minimálně do roku 2031, ve Spojených státech probíhá paralelní debata s opačným směřováním. Sněmovna reprezentantů totiž již v červenci schválila tzv. Sunshine Protection Act, tedy zákon, který by zrušil střídání času a zavedl trvale letní čas. 

Návrh podporuje také americký prezident Donald Trump. „Je na čase, aby se lidé přestali trápit kvůli „hodinám“, nemluvě o veškeré práci a penězích, které se vynakládají na tuto absurdní akci, která se koná dvakrát ročně. Bude to také velmi pěkné VÍTĚZSTVÍ pro Republikánskou stranu. Chopte se toho! Jdeme do toho s mnohem populárnější alternativou, zachováním letního času, díky čemuž budete mít delší a světlejší den – a kdo by proti tomu mohl být – to je přece jasná věc,“ napsal Trump svým osobitým stylem na svou vlastní síť Truth Social. 

Samotná implementace zákona by však záležela na jednotlivých státech – například Havaj a část Arizony už dnes žijí v trvalém standardním (zimním) čase a změnu prozatím neplánují. Zajímavé však je, že americká lékařská obec dlouhodobě upozorňuje, že pro zdraví může být výhodnější spíše zimní čas než letní. Vědecká shoda tedy stojí v tomto ohledu proti politické vůli Trumpovy administrativy. 

Lékaři dlouhodobě upozorňují, že posun času narušuje přirozený cirkadiánní rytmus lidského těla. , ...

Má změna času dopad na zdraví? 

Někteří odborníci uvádí, že střídání času může mít u některých lidí výrazné dopady na zdraví. „Změna zimního času na letní zvyšuje riziko infarktu a mrtvice až o 24 procent,“ napsal například na sociálních sítích Prof. Aleš Linhart, člen výboru České kardiologické společnosti. 

Studie ze zahraničí ale zároveň ukazují na možné zvýšení frekvence dopravních nehod, častější imunitní poruchy a dokonce i duševní problémy, které mohou se změnou času souviset a ve dnech bezprostředně po změně se projevit. Pokud na vás však každé posunování hodin působí intenzivněji než na ostatní, dobrou zprávou je, že podle odborníků z řad kardiologů lze tento vliv zmírnit několika praktickými opatřeními. Například je dobré již několik dní před plánovanou změnou času začít s postupným posunováním rutiny – například večer chodit spát o 15 minut dříve, ráno pro změnu o 15 minut dříve vstávat. Pomůže i vyhýbání se alkoholu a kofeinu v den změny, aktivní pohyb i dlouhodobý pobyt venku, ideálně na slunci.  

Nezapomeňte, že nejbližší změna času nás čeká již v neděli 25. října, kdy se hodiny ve 3:00 ráno posunou zpět na 2:00 a noc se tak o hodinu prodlouží.