Řemeslníci přišli na způsob, jak z Čechů vytáhnout desetitisíce. „Zakázka za 25 tisíc, faktura klidně dvojnásobná“

Pro zákazníka může přijít pořádný šok až ve chvíli, kdy řemeslník vystaví konečnou fakturu. Z původně domluvených 25 tisíc korun se totiž po započtení víceprací, materiálu, dopravy a dalších položek může výsledný účet vyšplhat klidně na dvojnásobek. Právě dodatečně účtované položky dokážou původní cenu zakázky navýšit o desítky tisíc korun. Zdaleka ne vždy ale platí, že je zákazník musí bez dalšího zaplatit.

Klíč k odpovědi na tuto otázku leží často v jedné jediné formulaci, kterou najdete ve smlouvě ještě před zahájením zakázky – a překvapivě často je zákon na straně objednatele. Podíváme se, kdy má řemeslník právo na doplatek a kdy ne.

Pevná cena, rozpočet, nebo odhad? Rozdíl je zásadní

Občanský zákoník rozlišuje tři základní způsoby, jakými si můžete s řemeslníkem sjednat cenu. Rozdíl mezi nimi je přitom zásadní pro to, kdo v případném sporu vyhraje. Vůbec nejjasnější je pevná cena, kterou upravuje § 2620 odst. 1 OZ. Domluvíte se na konkrétní částce, kterou za dokončenou práci zaplatíte. Zákon v takovém případě stanoví, že „nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.“

Druhou možností je pak rozpočet, který většinou zaručuje detailnější rozpis prací a materiálů. V tomto případě však existuje více různých možností, které se navzájem velmi liší – například rozpočet se zaručenou úplností funguje totožně jako pevná cena, ale v případě tzv. rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti už řemeslník může požadovat navýšení, pokud se ukáže potřeba dalších prací nezahrnutých do rozpočtu. A nezávazný (orientační) rozpočet pak přináší nejvíce rizika pro objednatele, protože řemeslník může požadovat úhradu skutečných nákladů. 

Kromě toho existuje ještě třetí možnost, kterou je odhad. Ten je nejméně přesný a obvykle znamená, že řemeslník řekne, že zakázka bude stát zhruba 20 tisíc korun. Podle § 2612 OZ v tomto případě však platí klíčová ochrana – zhotovitel musí bez zbytečného odkladu oznámit objednateli, že cenu bude nutné podstatně překročit, a zdůvodnit to. Pokud tak neučiní, nemá nárok na zaplacení rozdílu. 

Kdy má řemeslník právo na doplatek a kdy ne?

Základní pravidlo říká, že řemeslník nemůže jednostranně navýšit dohodnutou pevnou cenu, což opakovaně potvrdil i Nejvyšší soud ČR. Například v rozsudku 33 Cdo 301/2023 šlo o případ výměny rozvodů topení, kde byla cena sjednána jako pevná. Zhotovitel při realizaci zjistil, že skutečný objem prací je několikanásobně vyšší, než předpokládal projekt. Přesto Nejvyšší soud rozhodl, že zhotovitel nemá nárok na zaplacení víceprací nad rámec pevné ceny. 

Jinak řečeno, i když se řemeslníkovi dílo prodraží, u pevné ceny to nese jako své riziko. Pevnou cenu lze navýšit například dohodou obou stran, typicky prostřednictvím dodatku ke smlouvě. Existují ale výjimky. Podle § 2620 odst. 2 OZ může soud rozhodnout o spravedlivém zvýšení pevně sjednané ceny, pokud nastane zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje. To se však v praxi stává velmi zřídka. 

Naopak u odhadu je situace jiná. Pokud máte ve smlouvě uvedenou formulaci ve stylu „cena je stanovena odhadem na 85 000 Kč,“ řemeslník má právo cenu v případě potřeby zvýšit. Musí vás o tom ovšem neprodleně informovat a vy v takovém případě máte možnost od smlouvy odstoupit – řemeslníkovi pak náleží jen úhrada za skutečně provedené práce. 

Svou zkušenost popsal také zákazník Petr. S kamarádem-obkladačem se domluvili na obkladu koupelny za 600 Kč za metr čtvereční. Rozloha přitom byla 50 m², takže jednoduchá matematika říká 30 tisíc korun. Faktura, kterou Petr dostal, ale byla vystavena na 50 tisíc korun, přičemž řemeslník to zdůvodnil vícepracemi (naftou, lepidly, vynášením kachliček do schodů). Petr nakonec zaplatil dohodnutých 30 tisíc a od té doby mu chodí SMS upomínky s pohrůžkami úroků z prodlení. Přesto je v této situaci v právu on – a to zejména proto, že nedostal o postupném zvyšování nákladů informace neprodleně po tom, co je řemeslník zjistil. 

Vícepráce nebo náklady na materiál nemůže obkladač připočítat k faktuře zpětně bez předchozího upozornění. , ...

Co dělat, když vás faktura zaskočí? 

Pokud vás finální cena zakázky zaskočí a je jiná než ta, kterou jste si domluvili, ze všeho nejdřív je na místě zkontrolovat, co přesně máte dohodnuté ve smlouvě, v e-mailové komunikaci nebo třeba v dokumentu s cenovou nabídkou. Následně si od řemeslníka vyžádejte písemné rozdělení faktury a chtějte vidět, které položky odpovídají dohodě a které nakonec způsobily finální navýšení celkové faktury. 

Následně doporučujeme obrátit se například na spotřebitelskou poradnu dTest, která nabízí bezplatnou infolinku a podobné situace řeší poměrně často, takže vás dokáže ohledně dalšího postupu nasměrovat. V případě, že domluva po dobrém ani hrozba žalobou nezaberou, musíte zvážit, zda se samotný spor vyplatí řešit dále. U vyšších částek už může dávat smysl konzultace s advokátem.

Klíčový je proto už samotný výběr řemeslníka. Pokud od začátku odmítá dát jakoukoliv konkrétní písemnou nabídku s rozpisem položek a celkovou cenou, měli byste zbystřit. A pokud argumentuje tím, že „se to domluví za pochodu,“ je to varovný signál, protože pak můžete skončit s výrazně vyšší útratou, než s jakou jste původně počítali.