Češi stále upřednostňují rizikový způsob platby v obchodě. Při nepozornosti pak přicházejí o peníze

Zatímco si myslíme, že jsou naše peníze v bezpečí, statistiky ukazují přesný opak. Kyberpodvodníci vymýšlejí stále sofistikovanější způsoby a jejich úspěšnost děsivě roste. Podle aktuálních dat České bankovní asociace (ČBA) evidovaly banky v roce 2025 bezmála 91 tisíc napadených klientů. Celkový objem evidovaných škod pak přesáhl jen za loňský rok 2,13 miliardy korun – a to se jedná jen o hlášené incidenty.

Plastová karta se stává zbytečným rizikem

Klasická platební karta byla poměrně dlouho vnímána jako bezpečnější forma placení než držení hotovosti. Jenže v dnešní digitální době je držení plastu s veškerými citlivými údaji v podstatě již technologicky zastaralý přístup k placení. Karta na sobě nese jméno, číslo, datum platnosti a také CVV/CVC kód. Při její ztrátě či odcizení tak riskujeme neoprávněný přístup k našim penězům pomocí plateb na internetu.

Dalším a stále častějším podvodem je tzv. skimming. Podvodníci na bankomaty a platební terminály montují nenápadná čtecí zařízení, která zkopírují údaje z magnetického proužku a pomocí malé kamery zaznamenají PIN kód. Čím dál rizikovější je i samotné držení bankovní karty v peněžence či kapse. Útočníkovi stačí v přeplněné tramvaji či na koncertě přiložit silnější platební terminál a bez zadání PIN kódu bezkontaktně strhnout částku do povoleného limitu 500 Kč. Když to udělá víckrát, škoda rapidně roste.

Je dobré si nastavit nižší limity pro platby kartou a na internetu. , ...

Mobilní telefon jako trezor

O tom, že škody nadále rostou a útočníci jsou stále úspěšnější, svědčí i data za rok 2026. Jen za první čtvrtletí byly nahlášeny škody klientů bank ve výši okolo 800 milionů korun a roste i průměrná škoda, která již dosahuje částky okolo 33 tisíc korun. Jedinou účinnou obranou je opatrnost a snížení rizikového chování.

Velice efektivním a bezpečným řešením je platba mobilem či jiným zabezpečeným NFC zařízením. Mobily jsou zabezpečeny biometricky a používají také tzv. tokenizaci. Při každé platbě je vyžadováno biometrické ověření – otisk prstu (Touch ID) nebo sken obličeje (Face ID). Dokud se telefon nepřesvědčí, že jste to skutečně vy, platba neproběhne. I při ztrátě či odcizení telefonu jsou tak finanční prostředky v bezpečí.

Druhou výhodou je tzv. tokenizace. Jakmile si přidáte platební kartu do telefonu, zařízení si nevytvoří kopii údajů karty. Místo toho banka vygeneruje token, což je unikátní virtuální číslo. Při platbě tak obchodník nezjistí skutečné číslo platební karty, ale přijme jen jednorázový kód. I kdyby byl terminál napaden podvodníky, získali by pouze kód platný pro jednu platbu a skutečné údaje zůstanou v bezpečí.

Platba bezkontaktní kartou je stále více riziková. , ...

Jak jít bezpečnosti dále naproti

Při bezhotovostním nákupu můžeme udělat i další kroky, které pomohou naše peníze ochránit. Většina moderních bank dnes umožňuje vytvořit virtuální platební karty. Ty vzniknou během okamžiku, ale stejně tak snadno je můžete kdykoliv zrušit. Při podezření na potenciálně škodlivou platbu je pak možné kartu okamžitě vymazat. Po jejím zániku jsou pak peníze v bezpečí.

Používáte-li více bankovních karet, některé lze nechat doma a takzvaně je zmrazit. Pokud je aktivně nepoužíváte, nepůjde s nimi platit. Až je budete potřebovat, jedním kliknutím v internetovém bankovnictví je opět aktivujete.

Dobrou metodou je také revize limitů pro platby kartou či na internetu. Nenastavujte si limity příliš vysoko, až je budete potřebovat navýšit, snadno to uděláte jedním kliknutím v internetovém bankovnictví. Snížením limitů zabráníte potenciálním podvodníkům v odčerpání velké částky. Jako vždy ale platí, že při jakémkoliv podezření je nutné se okamžitě obrátit na banku a poté také na Policii ČR.