Chataři, pozor: Za táboráky na zahradě hrozí letos nová pokuta. Obecní vyhlášky jsou přísnější než zákon
Sezónní opékání špekáčků a vysedávání u ohně patří k trávení volného času na zahradě podobně jako třeba grilování. Málokdo však ví, že to, na co se zákon dívá střídmě, mohou razantně zpřísnit obecní vyhlášky. Za jejich nedodržení pak hrozí pokuta.
Ačkoliv jde třeba i o vlastní zahradu, neznamená to, že je oheň možné rozdělat kdykoliv a v jakékoliv lokalitě. Vedle předpisů platných pro celý stát totiž stojí také místní pravidla pro jednotlivé obce a kraje, která mohou nejen rozdělávání ohně výrazně omezit. A právě na porušování těchto nařízení doplácejí v praxi lidé nejčastěji.
Kam nedosáhne zákon, nastoupí vyhláška
Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. se věnuje podmínkám pro ochranu majetku, zdraví nebo života před požáry a současně řeší poskytování pomoci při mimořádných událostech. Rozdělávání ohně na vlastní zahradě však samozřejmě nezakazuje.
V části o povinnostech fyzických osob nicméně odkazuje k tomu, že jsou lidé povinni „plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech“. Pokud hrozí, že by rozdělávání a udržování otevřeného ohně mohlo narušit veřejný pořádek, je možné tuto činnost regulovat závaznou vyhláškou. Ta se může týkat jak rozdělávání ohně, tak manipulace s ním, ale i dalšího riskantního chování. Vyhlášky vydávají zpravidla obce, případně kraje.
Když je sucho, zbystřete
Většinou jde o případy, kdy nastane období nevlídných klimatických podmínek, jako je například extrémní sucho, které vede ke snadnému vzniku a šíření požárů. Obce nebo kraje pak reagují na pozorování Českého hydrometeorologického ústavu časově omezenými vyhláškami. Často jednají přímo na žádost hasičských záchranných sborů.
Takzvané „vyhlášení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru“ běžně obsahuje dobu trvání, vymezení území, důvod vyhlášení a preventivní opatření, která je nutno dodržovat. Může jít o zákaz rozdělávání a udržování otevřeného ohně. Dále například o odhazování hořících nebo doutnajících předmětů, pálení hořlavých odpadů nebo pořádání ohňostrojů a vypouštění „lampionů štěstí“. Některé vyhlášky mohou dokonce zakazovat i kouření klasických cigaret nebo vjezd motorových vozidel na lesní cesty.
Běžně se pak lidé mohou se zákazem rozdělávání ohně setkat především v období dlouhodobého sucha, kdy zároveň panují vysoké teploty. Především se uplatňuje na veřejných prostranstvích – v parcích nebo poblíž lesů a dalších rizikových míst. Platit však může i plošně.
Hasiči však upozorňují, že bezpečné zásady rozdělávání ohně by lidé měli dodržovat vždy. Například ohniště by mělo být vzdálené alespoň 50 metrů od kraje lesa a mělo by být také odděleno od okolního prostředí. Vhodné je obložení kameny nebo vyhloubení jámy v zemi.
Vyhlášky zasahují i jinde
Doba zvýšeného nebezpečí vzniku požárů ale není jediným případem, kdy může místní vyhláška zpřísňovat zákon. Obecní vyhlášky nejčastěji regulují také dobu nočního klidu nebo omezují užívání alkoholu na veřejnosti. Zákaz pití alkoholu na veřejných prostranstvích platí například v mnoha městských částech hlavního města, a to především v blízkosti škol, zdravotnických zařízení nebo metra.
Nedodržení zákazů daných vyhláškami bývá posuzováno jako přestupek. U závažnějších provinění pak hrozí také pokuta ve správním řízení, která se může pohybovat v desítkách tisíc korun. Pro podnikající nebo právnické osoby se však může vyšplhat i do statisíců.





Sledovat v Google Zprávách





















































