Dědicové se po smrti rodičů často do krve hádají o naprosto bezcenné věci. Notář popsal nejbizarnější spory v českých rodinách

Někdy běží dědické řízení jako „po másle“, jindy to ale nebývá tak snadné. Právě po smrti rodičů mnohdy začíná boj mezi sourozenci. Nikoli náhodou se říká, že rodinné vztahy se skutečně projeví až v momentě, kdy dojde na dědictví. Zdánlivá soudržnost rodiny se totiž může v takovém případě zcela rozsypat. Někdy se proto stává, že se pozůstalí hádají do krve o naprosté bezcennosti a existují i jiné bizarní případy. Jak takové spory vypadají? A co je podle odborníků jejich skutečnou příčinou?

O tohle všechno se mohou vést dlouhé spory

Vyhrocené rodinné konflikty notáři neřeší zase tak výjimečně. Známé přitom jsou i hádky o naprosté maličkosti. Někdy se jedná o lacinou bižuterii, drobné dekorace, staré spotřebiče, lahve alkoholu, použité oblečení, zavařovací sklenice, a dokonce i o zubní protézu. Jsou známy i případy, kdy dědicové chtěli půlit nábytek, jen aby dostali to, co jim přece právem náleží a zaslouží si to. Takto malicherné spory někdy trvají dlouhé měsíce a stojí všechny zúčastněné čas i energii. A nezřídka za ně utratí více peněz, než kolik je vlastně „ve hře“.

Spory mohou být skutečně kvůli zdánlivým malichernostem , ...

Případ ukradeného notářského spisu

Na webu Notářské komory České republiky (NK ČR) se před časem objevil fejeton emeritního notáře Karla Wawerky, který mimo jiné popisuje bizarní případ, který se jemu samotnému stal v 90. letech a pořádně zatočil jeho profesním sebevědomím. Šlo o kauzu, ve které devadesátiletý muž odkázal těsně před smrtí majetek své o 30 let mladší manželce, kterou si vzal po krátké známosti. Ta získala velkou část seniorova majetku, což vyděsilo jeho tři děti. A spor byl na světě. Vdova podala na notáře stížnost, a ten nakonec svolal jednání pozůstalých.

Žena se dostavila s velkými igelitkami a bouřlivě se dožadovala majetku po své „životní lásce“. Nebezpečně se přitom blížila k notářovu stolu. Ten později zjistil, že půlka spisu, který měl na stole, zmizela. Důkazy ovšem neměl, spis musel pracně rekonstruovat a samotné řízení trvalo několik let. Nakonec se mu podařilo alespoň částečně uspokojit nároky pozůstalých dětí. Vdova ale dál sepisovala stížnosti a ještě mnohokrát notáře po ukončení sporu navštívila. Stále přitom vyprávěla o své životní lásce. To trvalo zhruba 10 let, než se objevovat přestala.

K dohodě v dědickém řízení někdy dochází až po letech , ...

Proč se spory o dědictví tak zvrhávají?

Podobné, často malicherné či bizarní spory jsou podle Karla Wawerky častější ve velkých městech než na venkově, kde notář disponuje větší autoritou. Co za nimi ale vlastně stojí? Někteří odborníci se domnívají, že vyřizování dokumentů a pozůstalosti je nejjednodušší část jejich práce. Jsou to lidé a vztahy, které to celé ztěžují. Důvodem může být potřeba zvítězit nad druhým či dokázat, koho měli rodiče raději. Pro nezúčastněné zcela bezcenný předmět se stává zástupným symbolem.

Některé spory trvají roky a výsledkem může být, že dědicům nakonec kvůli soudním poplatkům a právním službám nezbude z odkázaného majetku vlastně nic. Právnička Jennifer Rozellová zavzpomínala na webu Business Insider na případ, kdy se dvě sestry dlouho hádaly vlastně o nicotnosti. Když je Rozellová upozornila, že nakonec přijdou o všechny peníze, jedna z žen se na ni podívala mrtvýma očima a prohlásila: „Raději uvidím, že peníze dostanete vy než moje sestra“. Obě také odešly z dědického řízení bez ničeho. Až sem se mohou dostat rodinné vztahy.

Existují i další problémy spojené s dědictvím. Rodiče například mohou darovat všechny peníze jen jednomu dítěti. Mají ostatní nárok na vyrovnání, nebo mají smůlu?