Rodiče darovali všechny peníze jen jednomu dítěti. Mají ostatní nárok na vyrovnání, nebo mají smůlu?

Spory o majetek mohou výrazně narušit rodinná pouta. Rodiče se někdy rozhodnou ještě za života darovat všechny své peníze jen jednomu potomkovi, což se nemusí zamlouvat ostatním. V takovém případě může docházet k mnoha nejasnostem. Tou první je už skutečnost, zda to vůbec rodiče mohou učinit. A pak se nabízí otázka, jestli mají ostatní děti nárok na vyrovnání, nebo mají smůlu a zbydou jim jen oči pro pláč. Ve druhém případě jsou navíc ve hře i narušené vztahy v rodině.

Lze darovat veškeré peníze jednomu dítěti?

Platí jednoduché pravidlo. Za svého života si může každý se svým majetkem nakládat tak, jak chce. Rodiče tedy klidně mohou legálně darovat všechny své peníze jen jednomu ze svých potomků. Stejně to ostatně mohou učinit třeba i s domem. Pokud se rozhodnou přepsat svoji nemovitost ve společném vlastnictví na jedno z dětí, nikdo jim v tom nemůže bránit. Pochopitelně s tím ovšem musí souhlasit oba rodiče. U přepisu domu je navíc vhodné sjednat věcné břemeno dožití. To chrání dárce nemovitosti tím, že mu zajišťuje právo v ní bydlet a užívat ji až do smrti, i když se změní její vlastník.

Rodiče někdy darují veškeré peníze jednomu z potomků , ...

Rozdíl mezi darováním a dědictvím

Předání majetku je v rámci rodiny možné buď darováním, nebo dědictvím. Základní rozdíl spočívá v tom, že u darování dochází k převodu majetku ještě za života, zatímco u dědictví se tak děje až po smrti. To asi nepřekvapí. Nabytí majetku blízkými příbuznými je v obou případech ze zákona osvobozeno od daně z příjmů. V praxi ovšem mohou nastat určité potíže. Spoustu užitečných informací k tomu najdete v zákoně č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník).

Mají ostatní děti nárok na vyrovnání?

Jednoduše – nemají. Není to ovšem ani zdaleka tak snadné, jak by se nyní mohlo zdát. Každopádně musíme vyvrátit mýtus, že rodiče mají povinnost rozdělit majetek mezi děti rovným dílem. Existuje však něco, čemu se říká kolace neboli započtení na dědický podíl, které řeší spravedlivé rozdělení pozůstalosti po smrti rodičů. Pokud tedy otec s matkou darují za svého života veškeré peníze jednomu dítěti, spravedlnost mezi jednotlivými potomky se řeší právě skrze kolaci.

Mají další sourozenci nárok na vyrovnání? , ...

Co to znamená v praxi? I pokud hodnota darovaných peněz podstatně převyšuje to, co po rodičích zůstane, obdarovaný potomek nejenže je nemusí vracet, ale nemá žádnou povinnost sourozence vyplácet. Další děti jsou odkázány na kolaci, ale pokud by chtěly dostat vyšší finanční vyrovnání, muselo by dojít k dohodě mezi sourozenci. S ní ovšem musí také všichni udělit souhlas, tedy i sourozenec obdarovaný. Jestliže souhlasit nebude, nikdo ho k tomu nemůže nutit.

Co ostatní děti dostat mohou?

Jen to, co tvoří pozůstalost. Každé dítě je nepominutelný dědic, který musí dostat určitý dědický podíl. Pokud jedno z dětí dostane větší množství peněz, znamená to, že tento dar se nezruší, ale bude započten do dědictví, aby bylo dědické řízení spravedlivé. Obdarovaný dědic pak nezískává z pozůstalosti nic nebo méně, ale darované peníze skutečně vracet nemusí, ani když je jejich hodnota vyšší, než má být jeho podíl. Navíc se nemusí s nikým ani finančně vyrovnávat. Pro ostatní potomky ale zase zbude vyšší dědický podíl.

Co se do dědického podílu započítává? Předně to, co potomek od rodičů bezplatně obdržel v posledních třech letech před jejich smrtí. Jedná se hlavně o dary nad rámec obvyklého darování, tedy třeba právě vyšší finanční obnos, ale třeba také o dům či auto. Nezapočítávají se naopak obvyklé (drobnější) dary.