Černý scénář pro české domácnosti. Plyn během léta výrazně zdraží, upozorňují odborníci
Situace ve světě je poměrně napjatá. Jedním z důsledků jsou rostoucí ceny paliv. Jenže čím dál více se hovoří také o zdražování zemního plynu, jehož nedostatek se může projevit během léta dalším růstem cen, který by dopadl i na české domácnosti. Může se opakovat černý scénář z roku 2022?
Ačkoli se aktuálně citelně ochladilo, přes léto nebudeme muset energiemi zase tolik řešit. Jejich spotřeba totiž v horkých měsících výrazně klesá. Letos nás ovšem zřejmě energeticky klidné období nečeká. Vzhledem k současné geopolitické situaci totiž může přijít černý scénář, který se týká zemního plynu. Ten by mohl výrazně podražit. Někteří odborníci dokonce hovoří o cenovém šoku.
Rýsuje se další černý scénář
Zvyšující se ceny ropy jsou aktuálně velkým tématem. Zdražování paliv se nevyhnulo ani Česku. Kvůli situaci na Blízkém východě ovšem nyní tiká i další „časovaná bomba“. Stále více se hovoří o dalším zdražování plynu. Existují dokonce obavy z opakování energetické krize, která vypukla v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu. V současné době jsou zásobníky zemního plynu po zimě dost prázdné. V Česku nejsou dokonce naplněny ani ze čtvrtiny. Obchodníci s plynem přesto po zimě nenakupují. Proč? Vyčkávají, protože chtějí nakoupit co nejlevněji.
Konkrétním důvodem vyčkávání je situace v Hormuzském průlivu, kde lodní doprava zůstává i nadále prakticky zastavená. Pokud by se došlo k uklidnění situace, znamenalo by to pokles cen zemního plynu na světových trzích. Takové čekání se ovšem nemusí vyplatit. Stejně jako před čtyřmi lety by totiž u plynu mohlo dojít k výraznému zdražení. Totožný stav však odborníci přece jen neočekávají. Přesto se mají na pozoru. „Souhlasil bych s tím, že z pohledu plynu nemusíme zažít klidné léto,“ uvedl pro Forbes Jan Palaščák, expert na trh s plynem.
Jaké jsou příčiny a následky?
Evropa aktuálně vstupuje do napjatého období, co se energetiky týče. Na vině přitom není jen situace v Hormuzském průlivu, ale také poškození katarské plynárenské infrastruktury. Evropské země si navíc konkurují s asijskými odběrateli, neboť i ti jsou závislí na dovozu zemního plynu. Podle Agentury pro spolupráci energetických regulátorů (ACER) státy Evropské unie (EU) zřejmě letos naplní plynové zásobníky jen na 80 %. Potřeba by ovšem bylo 90% naplnění.
Evropská komise (EK) už v březnu vydala prohlášení, ve kterém upozorňuje členské státy, že vzhledem k nestálosti trhu pramenící z konfliktu na Blízkém východě by měly zahájit sezónu plnění a přípravy plynu na příští zimu koordinovaně a včas. To se však dodnes neděje. EU chce do budoucna těmto potížím zabránit důrazem na obnovitelné zdroje namísto fosilních paliv. Ani její zástupci se každopádně nedomnívají, že by letošní situace mohla připomínat minulou krizi. Přesto lze otálení obchodníků považovat za problém.
„Ve srovnání s rokem 2022 jsme mnohem lépe připraveni díky kolektivním politickým rozhodnutím, koordinovanému úsilí o diverzifikaci i urychlenému zavádění domácí energie. Ale naše vystavení nestálému globálnímu trhu je zjevné a musíme se ujistit, že již nyní jednáme v oblasti připravenosti na zimu a že tak činíme koordinovaným způsobem,“ vysvětloval v březnu komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen.
Přijde na konci léta cenový šok?
Cena zemního plynu s dodávkou pro rok 2027 je aktuálně o více než 40 % vyšší než před rokem. Zvyšující se ceny se přitom jako první dotknou nových zákazníků, případně zákazníků bez fixace. Řešením by pochopitelně bylo ukončení konfliktu na Blízkém východě. Taková situace je ovšem zatím v nedohlednu. USA nabídly Íránu návrh na ukončení války. Jenže íránská odpověď je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa absolutně nepřijatelná. Možná nás tedy na konci léta skutečně čeká cenový šok.























































