Česko v čele Evropy ve zdražování paliv. Stát sáhne v květnu po mimořádných opatřeních
Nestabilní situace na globálních trzích přetrvává a ceny paliv stále kolísají. Na pondělním zasedání vlády tak ministryně financí Alena Schillerová představila další kroky, které budou v platnosti v květnu 2026.
Přestože americký prezident Donald Trump již několikrát avizoval konec konfliktu v Íránu, zatím nedošlo k žádným výrazným změnám a blokáda Hormuzského průlivu i nadále pokračuje. Průměrná cena ropy Brent nadále roste a v úterý 28. dubna 2026 překročila 110 USD za barel. Na základě těchto skutečností česká vláda rozhodla o dalších opatřeních, která budou platit v následujících týdnech a měla by pomoci české ekonomice.
Vláda oznámila prodloužení snížení daně
Hlavním opatřením vládní strategie i nadále zůstává snížení spotřební daně z motorové nafty. Původně se jednalo o dočasnou reakci na prudký nárůst cen, ale opatření zůstane v platnosti i v nadcházejícím měsíci. Spotřební daň byla snížena o 1,50 Kč na litr, což po započtení DPH představuje konečnou úsporu pro spotřebitele asi o 1,80 až 1,90 Kč na každém litru paliva.
Vláda se tímto krokem snaží podpořit především dopravce a logistický sektor, pro které je nafta zásadní položkou v rozpočtech. Snižovat daň u benzinu ale vláda v plánu nemá, protože benzin nemá tak zásadní dopad na celkovou inflaci a ceny zboží v obchodech. Ministryně financí uvedla, že na základě analýz jejího ministerstva toto opatření pomohlo udržet Česku konkurenceschopnost vůči sousedním státům, především Polsku a Rakousku.
Změna začnou platit od 1. května
Dalším důležitým opatřením je regulace marží u distributorů a prodejců pohonných hmot. Od 1. května 2026 by mělo dojít k mírné úpravě parametrů. Doposud byla maximální povolená marže stanovena na 2,50 Kč na litr, nyní se zvyšuje na 3,00 Kč na litr.
Ministerstvo financí tuto změnu odůvodnilo rostoucími provozními náklady čerpacích stanic, především v oblasti nárůstu mezd a energií. Podle ministryně je tato hranice pořád dostatečně nízká na to, aby nedošlo ke zneužití situace ze strany prodejců pohonných hmot. Ale zároveň by nemělo dojít k ohrožení budoucnosti menších a nezávislých čerpacích stanic v regionech. Monitoring marží probíhá na denní bázi s případnými postihy při pokusech obejít nastavená pravidla.
Řidiči díky opatření ušetří stovk korun
Nic se nebude měnit ani v systému zastropování konečných cen pro spotřebitele. Ty ministerstvo financí publikuje v Cenovém věstníku. Systém tak zůstane stejný, dojde ale k úpravám ve vzorci pro denní výpočet. Ten by měl lépe reflektovat ceny ropy na komoditní burze v Rotterdamu.
Opatření pak funguje jako taková ochrana pro spotřebitele, kdyby tržní cena ropy měla tendenci skokově vzrůst. Podle ministryně financí pak čeští řidiči v dubnu 2026 ušetřili průměrně 400 Kč na každé nádrži ve srovnání s modely, které by nastaly bez státních zásahů.
Uzavření Hormuzského průlivu přineslo prudké zdražení suroviny a Česká republika patří k zemím s nejvyšším nárůstem cen v EU. Podle dat Eurostatu vzrostla cena nafty v ČR meziročně o 27,6 %, což je společně se Švédskem nejvíce v celé EU (průměr je 19,1 %). Ministryně pak také upozornila, že stát má připraveny další nástroje, pokud by zdražování dále pokračovalo.
Mezi některá opatření by mohlo patřit využití státních strategických rezerv, další snížení nebo dočasné odpuštění DPH u pohonných hmot – a také by mohlo dojít k zastropování cen (podobně jako v Maďarsku). Zastropování cen se ale považuje za krajní řešení.
Původním záměrem vlády bylo od května nahradit tato opatření novým zákonem o regulaci cen pohonných hmot, což by pomohlo ministerstvu financí rychle reagovat v krizových situacích. Toto opatření ale budí obavy, aby nedošlo k narušení tržní ekonomiky. Novela čeká nyní na podpis prezidenta republiky Petra Pavla.

























































