Nová nespravedlnost v důchodech: Lidé, kteří pracují v těžkých profesích, budou chodit do důchodu později, než sliboval stát

Podle studie Centra veřejných financí (CVF) se v Česku od roku 2019 nejvíce zvyšují výdaje na obranu, obsluhu dluhu a platby do zdravotnictví za státní pojištěnce v reakci na pandemii covid-19. Na čtvrtém místě je nárůst výdajů na starobní důchody. Podle CVF tento problém do budoucna částečně napravila důchodová reforma přijatá minulou vládou, jenže některé její klíčové prvky plánuje nová vláda odstranit. Změny by se přitom mohly týkat i lidí pracujících v náročných profesích.

Po roce 1989 byly zrušeny pracovní kategorie

Dříve si někteří lidé volili těžší zaměstnání, protože pak mohli odejít dříve do důchodu. Systém zvýhodněných pracovních kategorií v Československu vznikl v 50. letech 20. století. Standardní zaměstnání byla řazena do III. kategorie, zatímco pracující v I. a II. kategorii mohli odejít dříve do důchodu a měli i vyšší penzi. Jednalo se o pracující v náročných a zdraví škodlivých profesích, tedy například o horníky, hutníky nebo pracovníky s chemikáliemi.

Takové kategorie se uplatňovaly až do roku 1992. Zákonem č. 235/1992 Sb. však byly zrušeny, a to se záměrem sjednotit podmínky a motivovat lidi k delší práci. Změna začala platit od 1. června 1992. Šlo tedy o konec systému, ve kterém se zaměstnání dělila do tří kategorií podle míry fyzické náročnosti a rizikovosti. Ten byl totiž podle vládních představitelů neudržitelný, takže ke zrušení muselo dojít, což ovšem mnoho těžce pracujících Čechů (i Slováků) nepotěšilo.

Hlubinní horníci byli první novodobou výjimkou pro předčasných odchod do důchodu , ...

K důležité změně došlo před 10 lety

Změna z roku 1992 platila pro ty, kteří nastoupili do rizikových profesí později, tedy po tomto roce. Jenže postupem let se ukazovalo, že pracovníci v některých extrémně náročných oborech nejsou schopni fyzicky dosáhnout standardního důchodového věku. V roce 2016 tak bylo uzákoněno, že dříve mohou do důchodu bez krácení penze hlubinní horníci. Podmínkou bylo odpracování stanoveného počtu směn. Pro tuto profesi se následně důchodový věk snížil o 7 let.

Hojně řešené kroky minulé a současné vlády

Za předešlé vlády došlo k nejvíce změnám. Od 1. ledna 2023 se k horníkům přidali zdravotničtí záchranáři a hasiči podnikových jednotek. Ti získali možnost odejít do důchodu dříve o 2,5 až 5 let podle odpracovaných směn, a to opět bez krácení penze. To je mimochodem zásadní rozdíl mezi dřívějším odchodem do důchodu u náročných profesí a u předčasných důchodců, u nichž dochází k penalizaci, takže dostávají méně peněz než starobní penzisté, a to trvale.

V roce 2023 se k horníků mimo jiné přidali i zdravotničtí záchranáři , W_Adam /...

Od 1. ledna 2025 začala platit většina změn dlouho ohlašované důchodové reformy. Díky ní získaly nárok na odchod do důchodu o 1 až 5 let dříve další vybrané skupiny, pokud odpracovaly stanovený počet směn. Seznam se rozšířil o 4. rizikovou kategorii prací. Možnost dřívějšího odchodu do důchodu se měla týkat rovněž zaměstnanců ve 3. kategorii rizik. Těm ale nakonec „jen“ zaměstnavatelé povinně přispívají do doplňkového penzijního spoření či penzijního připojištění.

Sliby minulé vlády o dřívějším odchodu do důchodu bez krácení penzí pro všechny profese označené jako náročné (4. i 3. kategorie) byly výrazně osekány. Nárok na dřívější penzi se tak nevztahuje na statisíce lidí, jak bylo původně navrhováno. Stát nakonec schválil mírnější variantu. Bezprostředně po skončení říjnových voleb v roce 2025 současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) avizoval, že se bude muset velmi pečlivě podívat na náročné profese. Širší státní výjimka ovšem zatím neexistuje.