Dávat kapesné v hotovosti, nebo posílat na dětský účet? Odborníci mají jasno, co děti naučí hospodařit lépe

„Ideální je s pravidelným kapesným začít ve chvíli, kdy dítě zvládlo základní počty. Dobrou příležitostí může být začátek školní docházky. Prvňáčci ještě neumí plánovat, a tak vystačí s desetikorunami na týden. S každým dalším ročníkem můžete kapesné postupně zvyšovat, třeba o deset korun,“ uvádí na svém webu Česká spořitelna. Nabízí se ovšem otázka, zda dávat kapesné v hotovosti, nebo ho posílat na dětský účet. A má rodič kontrolovat, za co jeho potomek své peníze utrácí?

Kapesné v hotovosti, nebo na účet?

Mluvit s dětmi o penězích je vhodné co nejdříve. Většina rodičů to ovšem nechává na poslední chvíli. Přejdete-li už na kapesné, malým dětem stačí malá částka. Výše by se měla odvíjet od rodinného rozpočtu, věku dítěte i jeho potřeb. Do určitého věku je lepší hotovost, potom byste měli přejít na účet. Kdy? Až budou děti starší. Každý rodič musí sám odhadnout, kdy to pro jeho potomka může být vhodné. Banky nabízejí běžné dětské účty s vlastní platební kartou a aplikací už od 6 až 8 let.

„Děti jsou digitálně zdatné, už o penězích něco vědí. Každý z nás to asi zná: platit kartou je lehké a občas o penězích takto můžeme ztratit přehled, naučme tedy své děti samostatně s penězi nakládat a hospodařit, vlastní zkušenosti jsou nejlepší a i chybami se člověk učí,“ vysvětlila výhody kapesného na účtu gestorka finančního vzdělávání Lucie Nápravová pro iDnes.

Banky mají různé věkové hranice pro založení dětského účtu nebo pro to, kdy dítě může získat platební kartu. Většina bank ji vydává od 8 let věku. Peníze na běžném dětském účtu jsou přitom skutečně dítěte. Chlapci i děvčata tak mohou kartou platit v obchodech či cukrárnách, vybírat hotovost z bankomatů či zadávat drobné platby v mobilní aplikaci. To může u některých rodičů vyvolávat obavy.

Děti mohou kartou platit v obchodech či cukrárnách , ...

Má rodič kontrolovat, za co dítě utrácí?

Rodiče mají většinou právo nastavovat dítěti limity pro platby kartou či na jeho účet nahlížet. Mnozí odborníci přesto nedoporučují, aby rodiče příliš kontrolovali, za co dítě své peníze utrácí. „Co s kapesným nebo našetřenými penězi podnikne, by mělo být v kompetenci dítěte, ovšem s výjimkou věcí nevhodných nebo nebezpečných,“ uvedla pro iDnes psycholožka Julie Rákosová. Větší kontrola by byla vhodná v případě, pokud by bylo na dětském účtu více peněz, což se však většinou neděje.

Existuje i přesně opačný systém kontroly. Někdy kontrolují útraty peněz dospělé děti u svých rodičů. Mohou je tak ochránit před podvodnými SMS, falešnými telefonáty i podezřelými investicemi.

Jaké jsou časté chyby rodičů?

V některých rodinách kapesné vůbec není a děti si musí na vše vydělat. Podle většiny odborníků to ovšem není správná cesta. „Kapesné není za co, ale na co. Slouží k tomu, že se děti mají naučit pracovat s penězi a získat praxi – koupit si svačinu, ušetřit si na něco,“ cituje finanční expertku Věru Kalátovou web Seznam Zprávy. Výjimkou jsou snad jen nadstandardní domácí práce nepatřící mezi běžné činnosti, za které děti skutečně mohou nějakou tu korunu dostat.

Pokud rodiče dávají dětem kapesné, ať už v hotovosti, nebo na účet, neměli by jim zároveň kupovat vše, na co jejich potomci pomyslí. Naopak je vhodné podporovat šetrnost. Na novou věc by si tak měli (alespoň částečně) našetřit sami. To si ostatně myslí i mnoho Čechů. „Dítě si nezvyká, že má vše, na co si ukáže, ale že musí taky něco dát. Mamka to dělá s bráchou úplně stejně. Chceš to? Dobře, ale přispěj ze svého,“ napsala jedna z diskutujících na portálu eMimino.