Češi jsou odpůrci zkrácených úvazků. Ty přitom nabízejí ideální variantu finanční i časové svobody

Analytici se opakovaně shodují, že jedním ze zásadních rozdílů mezi trhem práce v Česku a ve zbytku západní Evropy je přístup k částečným úvazkům. Zatímco v Nizozemsku pracuje na částečný úvazek hned 63 % všech žen, v Německu a Rakousku je to kolem 50 % a evropský průměr představuje 29 % žen ve věku 15–74 let. A Česko? U nás pracuje na částečný úvazek podle šetření Českého statistického úřadu z konce roku 2025 jen asi 15 % všech žen. Flexibilní úvazky přitom mohou mít celou řadu výhod a umožňují dobře kombinovat pracovní a osobní život. Proč se jich tedy stále bojíme? 

Proč jsou zkrácené úvazky v Česku méně časté? 

Za nízkým podílem zkrácených úvazků stojí kombinace několika faktorů – od kulturních přes ekonomické až po legislativní. Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu ze společnosti Alma Career, upozorňuje: „Mít pracovní smlouvu na snížený úvazek je u nás stále docela problém. Má ji 9 procent zaměstnanců. Je to tedy lepší než 6 procent před pěti lety, nicméně stále zaostáváme za jinými státy.“ Pozitivní efekt přitom mělo především zavedení pětiprocentní slevy na pojistném za zaměstnance pracující na částečný úvazek. Za dva roky však díky slevě vzniklo jen zhruba 20 tisíc nových pracovních míst, což je výrazně pod ambicemi ministerstva.

Obecně ale Češi mají ke zkráceným úvazkům negativní postoj zakořeněný historicky – například za socialismu bylo naprostým standardem, že plný úvazek znamenal 42,5 hodiny týdně a jakákoliv jiná forma práce byla spíše vzácností. Druhý problém však představuje také strukturální nastavení české ekonomiky, která je silně orientovaná na průmysl a výrobu. To jsou obory, kde částečné úvazky fungují o něco hůře než například ve službách. A třetí komplikací je administrativní náročnost pro zaměstnavatele, protože ti musí o slevu na pojistném žádat na předepsaném tiskopisu, vést zvláštní evidenci zaměstnanců a splnit řadu formálních požadavků. 

Zkrácený úvazek nabídne flexibilitu i vyšší produktivitu 

Pokud jsou podmínky částečného úvazku spravedlivě nastaveny, mohou zaměstnancům přinášet celou řadu zajímavých výhod. Tou hlavní je samozřejmě flexibilita a rovnováha mezi prací a osobním životem. Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají pochopitelně více času na rodinu, koníčky, studium, péči o rodiče nebo o vlastní zdraví. To vede k nižší úrovni stresu, menšímu riziku syndromu vyhoření a dlouhodobě kvalitnějšímu životu. 

Zároveň však řada studií ukazuje, že zaměstnanec, který pracuje méně hodin, je v přepočtu na odpracované hodiny produktivnější než kolega zaměstnaný na plný úvazek. Důvody jsou jednoduché – je odpočatější, méně unavený a lépe se koncentruje. Pro řadu lidí je pak benefitem i to, že se mohou soustředit na více paralelních aktivit, například kombinaci práce a studia, druhou brigádu, podnikání nebo třeba dobrovolnickou činnost.

Zajímavou psychologickou výhodou u kvalifikovaných pracovníků bývá také vyšší hodinová sazba při částečném úvazku. Zaměstnavatel, který potřebuje experta jen na 20 hodin týdně, je někdy ochotný zaplatit více proto, že najít takového člověka je výrazně těžší než najít někoho na plný úvazek. V IT, právu nebo specializovaných službách tak nemusí zkrácený úvazek vůbec znamenat proporcionálně nižší celkový příjem. 

Nižší celkový příjem mnoho Čechů odradí

Základní pravidlo u většiny lidí je poměrně jednoduché – kdo odpracuje polovinu hodin, dostane zhruba polovinu mzdy. U rodin s hypotékou a dvěma dětmi to může být zásadní překážka. Právě proto například v Nizozemsku či Německu preferují model, kdy oba partneři pracují například na 60 % úvazku, místo aby byl jeden úplně doma a druhý pracoval na plný úvazek. Spolu s nižší měsíční mzdou se však pojí i nižší odvody, a tedy nižší budoucí důchod. Sociální a zdravotní pojištění se totiž odvádějí z hrubé mzdy, takže pokud se někdo rozhodne dlouhodobě využívat jen zkrácených úvazků, může ho čekat takový důchod, se kterým nebude realistické zaplatit veškeré výdaje.

Co se týče dalších negativních dopadů, většina firem nabízí v případě částečných úvazků jen velmi omezené možnosti kariérního růstu, protože takové zaměstnance vnímá jako méně angažované. Zaměstnavatelé rovněž zaměstnancům na poloviční úvazek neradi poskytují veškeré firemní benefity.

Kromě rodičů představují zkrácené úvazky ideální způsob postupného odchodu do důchodu pro starší pracovníky. , ...

Kdy má zkrácený úvazek smysl a kdy ne?

Existuje řada situací, kdy zkrácený úvazek dává perfektní smysl. Může být dobrou volbou pro rodiče s malými dětmi, kteří se vracejí do práce po rodičovské a chtějí postupně navyšovat pracovní zátěž. Analogicky může být skvělý pro pracovníky nad 55 let, kteří chtějí postupně přejít do důchodu, aniž by to pro ně byla šokující změna životního stylu. Hodí se také pro studenty vysokých škol, pro lidi pečující o někoho ze svých blízkých nebo pro každého, komu zkrátka a dobře nevadí obětovat část příjmu ve prospěch většího množství volného času. 

Naopak zkrácené úvazky obvykle nedávají smysl pro lidi na začátku kariéry, kteří potřebují budovat pracovní síť a získávat nové zkušenosti. Zá­roveň je to nereálné u pozic, kde je třeba stálá přítomnost – manažeři, prodejci nebo obchodní zástupci tuto možnost obvykle nedostanou. 

Obecně však popularita částečných úvazků začíná dlouhodobě růst a v mnoha životních situacích může být tento model výhodnější než klasických osm hodin denně pět dní v týdnu. A přestože zatím jsme co do popularity výrazně pod úrovní evropského průměru, česká společnost se s těmito úvazky začíná pomalu sžívat.